Americký Nejvyšší soud má v červenci rozhodnout spor, který může zásadně ovlivnit žaloby proti výrobcům pesticidů a herbicidů. Jde o otázku, zda mohou lidé dál uplatňovat nároky u státních soudů kvůli tvrzení, že jim přípravky způsobily rakovinu, nebo zda má přednost federální rámec schvalování a označování těchto látek.
Téma se nejvíc točí kolem glyfosátu a herbicidu Roundup, který dnes patří pod Bayer. Firma už čelila desítkám tisíc žalob od farmářů, zahrádkářů i dalších uživatelů. Ti tvrdí, že jim dlouhodobé používání přípravku způsobilo onemocnění. Bayer podobná tvrzení dlouhodobě odmítá a opírá se mimo jiné o postoj americké Agentury pro ochranu životního prostředí, podle níž glyfosát pravděpodobně není karcinogenní.
Data ukazují souvislost, ne verdikt
Debata je citlivá hlavně proto, že se v ní potkává věda, zemědělství, byznys i právo. Analýzy federálních dat a některé studie upozorňují na možnou souvislost mezi vysokým používáním pesticidů a vyšším výskytem rakoviny. Z 500 amerických okresů s největší spotřebou pesticidů na čtvereční míli má 60 procent výskyt rakoviny nad celostátním průměrem 460 případů na 100 tisíc obyvatel.
Taková čísla ale sama o sobě neznamenají důkaz příčiny. Vyšší míra onemocnění může souviset s více faktory a korelace není totéž co přímé prokázání viny konkrétní chemické látky. Právě tahle hranice je v celém sporu klíčová. Jedna strana tvrdí, že soudy mají dál posuzovat konkrétní případy a varování na etiketách. Druhá varuje, že by státní žaloby mohly rozbít jednotný federální systém regulace.
Bayer už kvůli Roundupu prohrál řadu sporů a souhlasil s vyplacením více než 12 miliard dolarů v urovnáních. Objevily se i vysoké individuální verdikty, včetně původně dvoumiliardového rozhodnutí v Kalifornii a novějšího rozsudku v Missouri ve výši 1,25 milionu dolarů. Podle firmy bylo podáno přes 65 tisíc žalob.
Firmy chtějí štít proti žalobám
Agrární a chemické společnosti se proto snaží prosadit takzvané liability shields, tedy právní štíty proti části žalob. Princip je jednoduchý: pokud federální úřad na etiketě nevyžaduje varování před rakovinou, neměly by podle firem státní soudy trestat výrobce za to, že takové varování neuvedli. Takové zákony zatím přijaly Georgia a Severní Dakota.
Spor se dostal i do Washingtonu. Administrativa Donalda Trumpa se v argumentaci před Nejvyšším soudem postavila spíše na stranu Bayeru a výrobců pesticidů. Současně ale vznikají nezvyklé aliance mezi ekologickými skupinami a částí konzervativního zdravotního hnutí, které tlačí na přísnější kontrolu chemických látek v potravinách a zemědělství.
Nejvyšší soud v dubnu vyslechl argumenty v případu Monsanto v. Durnell. Monsanto, které vlastní Bayer, tvrdí, že federální zákon má mít přednost před požadavky jednotlivých států na varovné štítky i před rozhodováním státních porot o odškodnění. Soudci podle dostupných informací nepůsobili jednotně, takže výsledek zůstává otevřený.
Rozhodnutí může mít dopad daleko za hranice jednoho přípravku. Pro zemědělce jde o dostupnost nástrojů, které používají k ochraně plodin. Pro výrobce jde o riziko dalších miliardových žalob. Pro odpůrce pesticidů jde o možnost domáhat se odpovědnosti u soudů, i když federální regulátor látku nezakáže ani nenařídí přísnější varování.
Jádrem sporu tak není jen otázka, zda jeden herbicid může souviset s rakovinou. Ve hře je i to, kdo má v USA poslední slovo nad riziky chemických přípravků: federální úřad, státní zákonodárci, soudní poroty, nebo samotní výrobci prostřednictvím etiket schválených regulátorem. Verdikt může určit pravidla pro celé odvětví na roky dopředu.

