EkonomikaVelká Británie už nejspíše nebude patřit mezi 10 největších obchodních partnerů Německa

Velká Británie už nejspíše nebude patřit mezi 10 největších obchodních partnerů Německa

Reklama

Od roku 1950 patří Velká Británie mezi 10 největších obchodních partnerů Německa. Od příštího roku se však tato statistika nejspíše změní, jelikož Británie v žebříčku podle Federálního statistického úřadu klesne na 11. místo. Němci totiž v prvních šesti měsících letošního roku kupovali o 11 procent méně britského zboží. Důvodem je především brexit a ztížené podmínky pro britské podniky při hraničních kontrolách, informovala BBC a další servery.

Koncem roku nebude VelkáBritánie nejspíše patřit mezi 10 největších obchodních partnerů Německa. Ve středu totiž Federální statistický úřad předpověděl, že do konce roku klesne na 11. místo žebříčku. Důvodem je odchod Velké Británie z Evropské unie (EU) koncem roku 2020, a tedy i změna obchodních podmínek pro britské podniky. Německo se navíc čím dál víc obrací na partnery z EU. Uvedl to server BBC.

V prvních šesti měsících letošního roku nakupovali Němci o téměř 11 procent méně britského zboží, utratili tedy o 13,8 miliard liber méně. Bilaterální obchod pak dle serveru Reuters klesl o 2,3 procenta na 48,2 miliardy eur. O největší množství importu pak přišlo zemědělství, jelikož se snížil o 80 procent. Druhou nejvíce zasaženou oblastí je obchod s léky, který se zmenšil o polovinu.

Jedním z důvodů poklesu obchodu mezi oběma státy jsou hraniční kontroly zavedené po odchodu Velké Británie z EU. Především pro menší britské firmy se jedná o problém, protože na podobnou administrativu nebyly předtím zvyklé. Ty německé naopak dlouhodobě exportují do celého světa za nejrůznějších podmínek, a tak se se změnou vypořádaly snáz.

„Firmy si zkrátka nemohou dovolit neustále se informovat o různých podmínkách importu, jako jsou například zdravotní certifikáty pro sýry nebo jiné čerstvé produkty,“ uvedl k situaci prezident Britské komory pro obchod v Německu Michael Schmidt. „Pro malé podniky byl brexit jako střela do vlastní nohy, jelikož přišly o svůj nejdůležitější exportní trh,“ dodal.

Ztráta důležitosti Británie v zahraničním obchodu je důsledek brexitu

Německé podniky však podobné problémy nemají. Import do Velké Británie činil za prvních šest měsíců letošního roku 32,1 miliard dolarů. Německo se tak novým podmínkám přizpůsobilo rychleji. Průzkum německé obchodní asociace BGA z prosince 2020 pak ukázala, že jedna z pěti tamních společností změnila tehdy svůj chod tak, aby zboží nakupovala od jiných členských států EU, a ne Velké Británie. „Ztráta důležitosti Británie v zahraničním obchodu je logickým důsledkem brexitu,“ zhodnotil situaci dle Reuters prezident Institutu pro světovou ekonomiku Gabriel Felbermayr.

Loni se Velká Británie v žebříčku obchodních partnerů Německa nacházela ještě na 9. místě, před referendem o odchodu z EU se ale umístila na 5. příčce. Velká Británie proto také v současnosti hledá nové obchodní partnery. Dohodu nyní vyjednává například s Austrálií, veškeré její detaily však nejsou dosud známé. Ve středu se totiž objevily nejasnosti ohledně toho, jakým způsobem v ní bude zmíněný boj s globálním oteplováním nebo snaha o dekarbonizaci obou států.

Doporučujeme

Kosmetika objevila longevity. Lancôme a další značky sází na prevenci stárnutí pleti

Kosmetický průmysl našel nové zaklínadlo. Místo slov o boji proti vráskám stále častěji mluví o dlouhověkosti pleti. Velké značky tím chtějí zákazníkům prodat jiný příběh: nejde prý o snahu vypadat mladší, ale o péči, která má udržet pokožku zdravou co nejdéle.

Umělá inteligence míří na golfová hřiště i do výbavy hráčů

Golf už dávno není jen sport tichých kluboven, naleštěných holí a dlouhých víkendů na greenu. Po pandemii nabral novou sílu, přilákal miliony hráčů a zároveň otevřel prostor pro technologie, které by ještě nedávno působily skoro nepatřičně. Teď se do hry stále výrazněji tlačí umělá inteligence.

Trump ve Wisconsinu slíbil farmářům pomoc s náklady i obchodem

Donald Trump se ve Wisconsinu obrátil přímo na farmáře a slíbil, že jejich problémy zůstávají jednou z priorit jeho administrativy. Na kulatém stole u Chippewa Falls mluvil o drahých vstupech, cenách paliv, nedostatku pracovníků, obchodu, imigraci i válce v Íránu. Do zemědělského státu přijel v době, kdy se už rozbíhá politický boj před volbami do Kongresu.

Johnson & Johnson uspěl u soudu v případu rakoviny spojované s dětským pudrem

Americký soud zamítl žalobu rodin tří žen, které spojovaly rakovinu vaječníků s používáním dětského pudru od Johnson & Johnson. Verdikt znamená další dílčí vítězství firmy v jednom z největších sporů o zdravotní dopady kosmetických výrobků. Zároveň ale tisíce podobných žalob pokračují dál.

Boeing spustí novou linku pro 737 Max v červenci

Boeing chce znovu zrychlit výrobu svého nejdůležitějšího letadla. Novou finální montážní linku pro 737 Max v Everettu ve státě Washington spustí 6. července. Šéf firmy Kelly Ortberg uvedl, že první letoun se na ni dostane zhruba měsíc předem plánovaného startu výroby.

Trump posílá 700 milionů dolarů do oživení uhelného průmyslu

Americký prezident Donald Trump znovu vsadil na uhlí. Pomocí mimořádných pravomocí chce investovat stovky milionů dolarů do odvětví, které v posledních letech ustupuje levnějším zdrojům energie. Krok vyvolal podporu průmyslu i ostrou kritiku ekologických organizací.

Nissan může v Británii vyrábět auta pro čínskou Chery

Britský automobilový průmysl může získat výraznou posilu. Nissan jedná s čínskou automobilkou Chery o výrobě jejích vozů v Sunderlandu. Pokud se plán podaří dotáhnout, půjde o významný krok pro Chery, Nissan i celý britský trh s auty.

Největší vstup na burzu v historii. Společnost SpaceX stanovila cenu akcií

Společnost SpaceX zveřejnila cenu svých akcií ještě před zahájením investorského turné a znovu překvapila finanční trhy. Firma Elona Muska chce získat rekordních 75 miliard dolarů a při vstupu na burzu by její hodnota mohla vystoupat až na 1,75 bilionu dolarů.

Kanada chce prodloužit severoamerickou obchodní dohodu o dalších 16 let

Kanada oficiálně požádala Spojené státy a Mexiko o prodloužení severoamerické obchodní dohody USMCA o dalších 16 let. Stalo se tak jen několik týdnů před plánovaným přezkumem smlouvy, který začne v červenci. Ottawa tvrdí, že dohoda přináší výhody všem třem zemím a posiluje konkurenceschopnost celého regionu.

Alphabet chce získat 80 miliard dolarů na rozvoj umělé inteligence

Závod o umělou inteligenci vstupuje do nové fáze. Alphabet, mateřská společnost Googlu, chce získat až 80 miliard dolarů na další rozvoj AI infrastruktury. Plán ukazuje, že i největší technologické firmy začínají kvůli umělé inteligenci hledat nové zdroje financování.

Anthropic míří na burzu a předbíhá OpenAI

Společnost Anthropic, která stojí za chatbotem Claude, podala žádost o vstup na americkou burzu. Firma tak získala náskok před konkurentem OpenAI a vstupuje do boje o to, kdo určí pravidla pro oceňování největších hráčů v oblasti umělé inteligence.

USA zpřísňují pravidla pro vývoz čipů Nvidia a AMD

Spojené státy uzavírají mezeru v exportních pravidlech, která podle amerických úřadů mohla umožnit dodávky nejvyspělejších čipů Nvidia a AMD čínským firmám mimo území Číny. Nové pokyny rozšiřují licenční povinnost i na zahraniční pobočky společností se sídlem v Číně.

Rajčata v USA a Kanadě prudce zdražila

Rajčata se v Severní Americe stala novým symbolem drahých potravin. V USA jejich cena meziročně vzrostla zhruba o 40 procent, víc než u většiny dalších sledovaných potravin. V Kanadě zdražila v dubnu o 21 procent a překonala i kávu nebo hovězí maso. Z běžné položky v nákupním košíku se tak stal další důvod k podrážděnému pohledu na účtenku.

První elektromobil Ferrari rozdělil fanoušky i investory

Ferrari ukázalo svůj první plně elektrický vůz a místo hladkého triumfu přišla ostrá debata. Model Luce má značku posunout do nové éry, jenže část fanoušků vidí spíš odklon od všeho, co si s Ferrari spojuje. Auto má pět míst, tichý elektrický pohon, oblý modrý design a cenu, která z něj dál dělá hračku pro velmi bohaté.

Válka s Íránem zdražila Američanům energie o stovky dolarů

Americké domácnosti platí za dražší energie výrazně víc než před začátkem války s Íránem. Podle analýzy Moody’s Analytics vyšel růst cen paliv průměrnou domácnost už na zhruba 450 dolarů. Celkově tak spotřebitelé zaplatili navíc téměř 60 miliard dolarů. Největší část dopadu připadá na benzin, naftu a dražší letecké palivo.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama