JPMorgan se brání žalobě Donalda Trumpa kvůli údajné politicky motivované uzávěře účtů. Banka tvrdí, že Trump neoprávněně přidal do sporu i šéfa Jamieho Dimona, aby případ zůstal u floridského státního soudu. Teď usiluje o přesun řízení k federálnímu soudu v Miami a později i do New Yorku.
Trump v lednu podal na JPMorgan a Jamieho Dimona žalobu s požadavkem nejméně 5 miliard dolarů odškodného. Tvrdí, že banka jeho a jeho firmy v roce 2021 debankovala, tedy ukončila bankovní služby, a navíc je měla zařadit na interní blacklist, který se prý dostal i k dalším bankám. Jádro sporu se točí kolem uzavření účtů zhruba sedm týdnů po útoku na Kapitol ze 6. ledna 2021.
Banka oponuje, že účty neuzavírá kvůli politickým nebo náboženským důvodům, ale kvůli právnímu a regulatornímu riziku. A v aktuálním podání jde ještě dál. Tvrdí, že Dimon byl do žaloby podvodně připojen, aby se věc neřešila u federálního soudu.
Spor o to, kde se bude soudit
Podle JPMorgan stojí Trumpova žaloba na floridském zákonu o klamavých a neférových obchodních praktikách. Jenže ten má výjimku pro federálně regulované bankovní manažery, pokud jednají ve své oficiální roli. Jinými slovy: i kdyby se mělo řešit chování banky, neznamená to automaticky osobní odpovědnost šéfa banky podle floridského předpisu.
JPMorgan zároveň argumentuje tím, že je pro právní účely občanem státu Ohio. Pokud žádný z žalujících není z Ohia, spor podle banky splňuje podmínky pro federální jurisdikci. Zahrnutí Dimona do žaloby mělo naopak pomoci udržet případ ve floridském státním systému. Banka proto žádá, aby byl převeden k federálnímu soudu v Miami, a avizuje, že bude chtít i přesun do New Yorku.
Obrana míří i na konkrétní část Trumpovy verze. JPMorgan označuje tvrzení o blacklistu za nedotažené a chudé na fakta. Chybí základní informace, co má seznam znamenat, kdy vznikl, jak se měl šířit a jak by něco takového vůbec mohlo fungovat v prostředí přísné bankovní regulace.
Trumpova strana naopak trvá na tom, že šlo o cílený zásah. V jejím vyjádření zaznělo, že JPMorgan „nezákonně debankovala a zařadila na blacklist“ Trumpa, jeho rodinu i část jeho firem, a že to mělo způsobit rozsáhlou finanční i reputační škodu.
Širší třenice s velkými bankami
JPMorgan není jediný cíl. Trump vede podobný spor i s Capital One, kde také zazněla obvinění z politicky motivovaného ukončení služeb. Do stejné debaty spadá i Trumpův tlak na regulátory, aby prověřili banky kvůli údajné praxi „debankingu“.
Napětí se přelévá i do politiky kolem finančního sektoru. Trump nedávno mluvil o zastropování úroků u spotřebitelských kreditních karet na 10 %, což Dimon veřejně kritizoval jako ekonomickou katastrofu. Současně se ve Washingtonu řeší kroky, které by usnadnily konkurenci bank ze strany fintechu a kryptofirem. Pro velké banky to znamená, že vedle očekávaných deregulací přichází i nepříjemná, veřejně sledovaná právní bitva, která může určovat tón vztahů s administrativou na dlouhé měsíce.
