S nástupem Donalda Trumpa do prezidentského úřadu čeká Federální rezervní systém zásadní rozhodnutí o úrokových sazbách a hospodářské politice. Vzhledem k tomu, že Trumpova minulá a potenciální budoucí politika ovlivňuje dynamiku trhu, zaujímají představitelé Fedu opatrný přístup. Očekává se, že pozastaví snižování sazeb.
Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu zamíchal výpočty Federálního rezervního systému ohledně úrokových sazeb a širší hospodářské politiky. Tento týden, kdy se představitelé Fedu sejdou, se budou potýkat s potenciálními důsledky Trumpovy obchodní, imigrační a výdajové politiky, které by mohly změnit podobu ekonomiky a zvýšit obavy z inflace.
Fed zaujal opatrnější přístup a pro letošní rok signalizuje pouze dvě snížení sazeb a pravděpodobnou pauzu ve změnách sazeb během zasedání v tomto týdnu. Tato úprava znamená odklon od původně očekávaných čtyř snížení před volbami. Nejistota ohledně Trumpových záměrů v oblasti globálního obchodu, zejména potenciálu zavedení výrazných cel, má na jednání Fedu velký vliv.
Trump: I want rate cuts immediately!!
— EliteTraders Club (@elitetraders_io) January 24, 2025
FED:… 🤔 pic.twitter.com/5u23umcYpL
Předseda Fedu Jerome H. Powell upozornil, že někteří představitelé začínají tyto možné politiky zahrnovat do svých ekonomických prognóz. Robert Kaplan, bývalý prezident Federální rezervní banky v Dallasu, prohlásil: „Je to složitá hádanka.“ Navrhl, že by bylo moudré, aby Fed před provedením drastických politických změn sledoval, jak se tyto strukturální změny vyvíjejí. Inflace zůstává nad požadovaným dvouprocentním cílem, což vede představitele Fedu k zachování opatrnosti při rozhodování o stanovení sazeb.
Analýza současných ekonomických trendů
Dříve Fed agresivně zvyšoval úrokové sazby, aby se vypořádal s vysokou inflací. Držel je na stejné úrovni zhruba rok, než v září zahájil jejich snižování. Přestože na svých posledních třech měnověpolitických zasedáních v roce 2024 snížil sazby celkem o jeden procentní bod, ekonomika zůstává v rozkolísaném stavu. Základní inflace, která nezahrnuje volatilní položky, jako jsou potraviny a energie, vykazovala známky zmírnění. Náklady na bydlení, významný faktor při výpočtu inflace, se zřejmě rovněž stabilizují. Ekonom Ernie Tedeschi prohlásil: „Při absenci jakýchkoli vzestupných vlivů imigrace nebo cel jsem přesvědčen, že inflace je na cestě zpět ke dvěma procentům.“
Nedávná Trumpova prohlášení naznačují, že očekává, že bude mít na diskuse o úrokových sazbách významný vliv. Při prezentování svých názorů poznamenal: „Rád bych viděl, že ceny ropy klesnou. A když klesnou ceny energií, srazí to velkou část inflace.“ Vyjádřil důvěru ve své chápání úrokové politiky a prohlásil: „Znám úrokové sazby mnohem lépe než oni,“ čímž veřejně zpochybnil rozhodnutí Fedu. Taková prohlášení znamenají první náznak možného napětí mezi současným americkým prezidentem a Powellem.
Nezávislost centrální banky
Ve světle těchto ekonomických podmínek a Trumpova prosazování měnové politiky stojí Fed před kritickými rozhodnutími. Rozhodnutí bývalého prezidenta Joe Bidena znovu jmenovat Powella naznačuje závazek zachovat nezávislost centrální banky. Vincent Reinhart, hlavní ekonom společnosti BNY Investments, poznamenal, že Powellův závazek k nezávislosti politiky nezakolísá ani po Trumpově kritice. Prohlásil: „Pokud máte rádi svou nezávislost, pak musíte žít s kritikou“.
Zatímco se Fed snaží řešit inflaci a hospodářský růst, musí brát v úvahu také potenciální dopad Trumpovy obchodní politiky. Naposledy, když byl Trump ve funkci, ekonomové upozorňovali, že cla, jejichž cílem byla ochrana amerických výrobců, místo toho vedla ke zvýšení cen a ztrátě pracovních míst v dotčených odvětvích. Nadcházející rozhodnutí Fedu jsou očekávána s obezřetným pohledem na vyvíjející se ekonomické prostředí.