IBM se dohodlo s americkou vládou na vyrovnání ve výši 17,077 milionu dolarů. Spor se týkal obvinění, že firma u federálních zakázek porušovala pravidla proti diskriminaci a nesprávně popisovala své náborové a personální postupy. Jde o první urovnání v rámci iniciativy, kterou administrativa prezidenta Donalda Trumpa spustila proti údajným nezákonným praktikám schovávaným pod značku DEI.
Podle vlády firma při některých pracovních rozhodnutích zohledňovala rasu, barvu pleti, národní původ nebo pohlaví. Výhrady směřovaly k tomu, že IBM pracovalo s demografickými cíli, používalo takzvané rozmanité výběrové seznamy a navázalo část bonusů na plnění těchto ukazatelů. Vláda zároveň tvrdila, že některé tréninky, partnerství, mentoring, rozvojové programy nebo vzdělávací příležitosti nebyly otevřené všem stejně.
Spor se točí kolem federálních kontraktů
Právě u federálních zakázek je to citlivé téma. Dodavatelé státu totiž běžně potvrzují, že nebudou diskriminovat zaměstnance ani uchazeče kvůli rase, barvě pleti, národnímu původu nebo pohlaví. Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že IBM tyto podmínky nesplnilo a přesto vystupovalo tak, jako by je dodržovalo. I proto přišel na řadu zákon False Claims Act, tedy nástroj, který vláda používá v případech, kdy má za to, že někdo při práci pro stát předložil nepravdivá tvrzení.
Ministerstvo spravedlnosti mluvilo tvrdě. Úřad zdůraznil, že rasová diskriminace je nezákonná a že vládní dodavatelé se nemohou zákonu vyhnout tím, že podobné praktiky přebalí do jazyka DEI. Současně ale platí, že dohoda spor formálně uzavírá bez konečného soudního rozhodnutí o vině. Samotné vyrovnání výslovně uvádí, že nejde o přiznání odpovědnosti ze strany IBM ani o uznání, že americké nároky byly nepodložené.
IBM vinu odmítá, ale spor uzavřelo
Firma uvedla, že ji těší, že má věc vyřešenou. Zároveň zdůraznila, že její personální strategie stojí na jediném principu, totiž mít správné lidi se správnými dovednostmi, na které spoléhají její klienti. IBM také odmítlo, že by provozovalo diskriminační a nezákonné DEI praktiky. Přesto souhlasilo s finančním narovnáním a podle vlády během vyšetřování spolupracovalo. Úřady uvedly, že firma včas poskytla důležité informace a podnikla dobrovolné kroky, včetně ukončení nebo úprav některých sporných programů.
Případ dobře zapadá do širšího tlaku, který prezident Donald Trump a jeho administrativa vyvíjejí na DEI programy ve veřejném i soukromém sektoru. Už krátce po začátku Trumpova druhého mandátu dostaly federální agentury pokyn zrušit kanceláře a pozice spojené s DEI. Ministerstvo spravedlnosti pak od jara 2025 začalo využívat False Claims Act i proti univerzitám a dalším institucím. IBM se tak stalo jedním z nejviditelnějších jmen, na kterých chce Trumpova administrativa ukázat, jak bude novou linii vymáhat v praxi.
Z byznysového pohledu je důležité hlavně to, že spor neřeší jen firemní kulturu nebo interní pravidla, ale přímo podmínky pro práci se státem. Právě tam mohou být důsledky nejcitelnější. Kdo bere veřejné peníze, bude teď pod výrazně ostřejším dohledem v tom, jak nastavuje nábor, povyšování, odměny i rozvoj zaměstnanců. Pro IBM je sedmnáctimilionová dohoda uzavřenou kapitolou. Pro ostatní americké dodavatele státu je to spíš varování, že podobné případy teď mohou přibývat.

