Tvorba obsahu na sociálních sítích se ve Spojených státech mění z volnočasové činnosti na samostatný studijní obor. Arizona State University připravila bakalářský program zaměřený na tvorbu obsahu. Syracuse University zase spouští vedlejší studijní program pro zájemce o digitální podnikání a ekonomiku tvůrců.
Školy reagují na rostoucí zájem mladých lidí o práci v online prostředí. Podle údajů citovaných CNN by se influencery chtěla stát více než polovina mladých lidí. Tvůrčí ekonomika navíc dál roste. Goldman Sachs odhadla, že by její hodnota mohla v roce 2027 dosáhnout téměř 500 miliard dolarů.
Zájem o tyto profese posiluje také nejistota na tradičním pracovním trhu. Absolventi čelí rozvoji umělé inteligence, vysokým nákladům na studium i slabší ochotě firem přijímat lidi bez praxe. Rychlý úspěch některých tvůrců proto může působit jako atraktivnější cesta než běžné zaměstnání v kanceláři.
Studium nemá být jen návodem na popularitu
Bakalářský program na Arizona State University míří na studenty, kteří chtějí vydělávat prostřednictvím videí nebo si vybudovat kariéru na sociálních sítích. Nabídka zahrnuje například kurz nazvaný Jak se stát influencerem. Na konci studia mají studenti pracovat na závěrečném projektu ve školním studiu pro tvorbu obsahu v Los Angeles.
Výuka se nemá soustředit pouze na vystupování před kamerou. Absolventi se mohou uplatnit také v oblasti podcastů, digitálního podnikání nebo vyprávění příběhů pro značky. Tvůrčí ekonomika potřebuje producenty, manažery, střihače, odborníky na marketing i lidi, kteří dokážou budovat online komunity.
Podobný přístup volí Syracuse University. Její mezioborový vedlejší program má připravovat studenty na práci v tvorbě obsahu, internetovém podnikání a širším prostředí digitálních médií. Ryan Schram z univerzitního Center for the Creator Economy upozorňuje, že ne všichni zájemci chtějí stát před mikrofonem nebo kamerou.
Studium může studentům pomoci pochopit obchodní stránku sociálních sítí, práci se značkou a proměnlivé prostředí internetových platforem. Samotný diplom však úspěch nezaručí. Vliv mají algoritmy, konkurence, schopnost najít vlastní téma i ochota dlouhodobě vytvářet obsah bez jistoty odpovídajícího příjmu.
Univerzitní prostředí zároveň nabízí budoucím tvůrcům množství námětů. Studentský život, sportovní týmy, spolky i každodenní dění na kolejích mohou sloužit jako kulisy pro videa a příspěvky. Některé osobnosti si právě během studia vybudovaly publikum, které později proměnily v placenou kariéru.
Známým příkladem je Alix Earle, která začínala během studia na University of Miami. Podle dřívější zprávy listu The New York Times může za jediný příspěvek ve formátu Instagram Stories získat až 450 tisíc dolarů. Jde však o mimořádný případ, nikoli o běžnou úroveň odměn v tomto odvětví.
Většina tvůrců na velké peníze nedosáhne
Trh s influencery je přes rostoucí objem silně přeplněný. Freddy Tran Nager z University of Southern California přirovnal šanci na úspěch k herecké kariéře. Začínající tvůrci podle něj potřebují jasně vymezené téma a schopnost odlišit se od obrovského množství konkurenčního obsahu.
Výhodu mohou mít známí sportovci, lidé s výrazným komediálním talentem nebo osobnosti, které přirozeně přitahují pozornost. Běžného studenta může čekat mnohem obtížnější cesta. Popularita několika internetových hvězd proto nevypovídá o příjmech většiny lidí, kteří se snaží sociálními sítěmi živit.
Také značky pečlivěji vybírají, s kým budou spolupracovat a kolik za reklamu zaplatí. Profesorka Brooke Erin Duffy z Cornell University upozorňuje, že mnoho tvůrců vydělává jen tolik, aby se udrželi. Bezplatné cesty, drahé produkty a vysoké honoráře rozhodně nedostává každý.
Další tlak přináší generativní umělá inteligence. Firmy i jednotlivci mohou s její pomocí rychleji vyrábět texty, obrázky a videa. Množství dostupného obsahu tak ještě roste. Studenti se proto nemohou spoléhat jen na technickou schopnost natočit krátké video.
Odborníci doporučují spojit tvorbu obsahu s další specializací. Osobní značka a síť kontaktů mohou pomoci i lidem, kteří se nakonec influencery na plný úvazek nestanou. Digitální prezentace se může uplatnit při hledání práce, podnikání nebo budování odborné pověsti například ve financích, technice či kultuře.
Nové univerzitní programy tak neslibují jednoduchou cestu ke slávě. Spíše ukazují, že internetová tvorba získala dostatečný ekonomický význam, aby ji školy začaly brát jako samostatné profesní prostředí. Jejich skutečná hodnota bude záviset na tom, zda studentům vedle atraktivních příkladů ukážou také vysokou konkurenci, nejisté příjmy a riziko neúspěchu.
