Inflace v eurozóně během února nepatrně poklesla na 2,4 procenta, stále však převyšuje očekávání analytiků. Aktuální čísla vykreslují smíšený obrázek. Jádrová inflace i inflace ve službách sice vykazují mírné zlepšení, avšak geopolitické nejistoty mohou výhled nadále komplikovat.
Mírný pokles, ale vysoká jádrová inflace
Podle Eurostatu se meziroční inflace v únoru snížila z lednových 2,5 procenta na 2,4 procenta. Výsledek mírně překonal odhady ekonomů oslovených agenturou Reuters, kteří očekávali pokles na 2,3 procenta. Jádrová inflace, nezahrnující energie, potraviny, alkohol a tabák, zůstává na 2,6 procentech, tedy jen nepatrně pod lednovou hodnotou 2,7 procent.
Mírného poklesu se dočkala také inflace ve službách, která klesla na 3,7 procent oproti lednovým 3,9 procentům. „Únorový pokles celkové inflace je povzbudivý zejména díky nižší inflaci ve službách,“ uvedl Jack Allen-Reynolds, zástupce hlavního ekonoma pro eurozónu ze společnosti Capital Economics. Podle něj lze v průběhu roku očekávat výraznější snížení jádrové inflace.
Euro zone inflation ticks lower in boost to ECB rate cut bets https://t.co/ux1xf2nw3A pic.twitter.com/9fyFI1BpEh
— Reuters (@Reuters) March 3, 2025
Geopolitická rizika a potenciální dopady
Navzdory pozitivnímu trendu u služeb se celková inflace podle expertů nejspíše udrží na současné úrovni. Allen-Reynolds varuje, že by k mírnému růstu mohl přispět nárůst cen energií a udržet tak inflaci u potravin stále nad 2procentní hranicí. Bert Colijn, hlavní ekonom společnosti ING pro Nizozemsko, připomněl, že geopolitické faktory, například obchodní války či nestabilita na trzích s energiemi, mohou inflační vyhlídky značně rozkolísat. Nejistotu zvyšuje také pokračující napětí kolem amerických cel na evropský dovoz, které by v krajním případě mohly zdražovat evropské zboží a brzdit obchodní vazby se Spojenými státy.
Co na to Evropská centrální banka?
Investoři nyní upírají pozornost k Evropské centrální bance (ECB). Ze zákulisí posledního zasedání vyplývá opatrný optimismus, že by se inflace mohla přiblížit 2procentnímu cíli banky, a to i přes přetrvávající rizika. ECB tento týden opět zasedá a mnoho ekonomů spekuluje o dalším (již šestém) snížení úrokových sazeb od zahájení uvolněné měnové politiky v červnu.
„Velkou neznámou zůstává, jak hluboko mohou sazby ještě klesnout,“ upozorňuje Colijn. Ačkoli nedávné statistiky působí příznivě, podle něj stále nemusejí poskytovat dostatečně pevný argument pro razantnější snižování sazeb. Očekává proto pouze mírný pokles o 0,25 procentního bodu, což nejspíš znovu otevře diskuzi o tom, kdy a na jaké úrovni by se sazby měly zastavit.
Smíšené signály pro výhled eurozóny
Únorová data potvrzují, že inflace v eurozóně prochází smíšeným vývojem. Na jedné straně naznačuje pomalé zvolňování cenových tlaků, na druhé straně zůstává značná nejistota spojená s geopolitikou, energiemi a obchodními vztahy. Rozhodnutí ECB a další vývoj inflace budou klíčové pro to, jak se ekonomika eurozóny vyrovná s možnými riziky a zda se inflační cíl nakonec podaří trvale dosáhnout.
