Dusivé vedro v Indii, které vystavilo stovky milionů lidí nebezpečným teplotám, poškozuje sklizeň pšenice v zemi. Podle odborníků to ovlivní export a lokální i celosvětovou potravinovou situaci. Indie měla sehrát roli v kompenzaci dodávek pšenice dalším zemím kvůli válce na Ukrajině. To však ale nejspíše nebude možné. Expertka z OSN se domnívá, že budou škody spíše lokální. Informuje o tom stanice CNBC a BBC.
Indii letos vlny úmorného vedra zasáhly o něco dříve a nabírají na intenzitě. Letošní březen platil s 33 stupni Celsia za nejteplejší v dějinách země za 122 let, píše se na webu stanice BBC News.
Nízko při zemi teploty překonaly 50 stupńů Celsia. Podle meteorologických předpovědí v následujících dnech zavládnou teploty okolo 48 stupňů Celsia.
Extrémní horko zasáhlo nejvýznamnější oblasti v Indii pro pěstování pšenice. Země přitom společně s Ukrajinou svět zásobuje třetinou veškeré pšenice.
Stanice CNBC ve svém článku upozorňuje, že vlny veder letos začaly dříve a protáhnou se až do doby sklizně.
Indie do konce března exportovala 8,7 milionu tun pšenice. Vláda přitom předpokládala rekord v roce 2022 v hodnotě 122 milionů tun. To je ovšem vzhledem k současné situaci nejisté.
Farmář Devendra Singh Chauhan z okresu Etawah ve státě Uttarpradéš CNBC sdělil, že produkce jeho pšenice oproti loňskému březnu klesla o 60 procent. „Pokud bude takové nepřiměřené počasí trvat rok co rok, farmáři budou trpět,” řekl.
Indie má velké zásoby pšenice
Indický premiér Naréndra Módí přitom začátkem tohoto měsíce americkému prezidentovi Joe Bidenovi přislíbil zásobování pšenicí kvůli válce na Ukrajině.
Hlavní poradce Climate Action Network International Harjeet Singh varuje, že taková horka přinesou „strašný” krátkodobý i dlouhodobý dopad na obyvatelstvo Indie i jinde ve světě.
„Ceny pšenice porostou. Když se podíváme na to, co se děje na Ukrajině, kvůli které mnoho zemí spoléhá na kompenzaci z Indie, dopad bude cítit daleko za jejími hranicemi,” řekl.
Vedoucí pracovník z Centre for Policy Research Harish Damodaran uvedl, že již dříve zasazená pšenice v některých oblastech nejhorším dopadům horka unikla. V jiných regionech však abnormální teploty obilovinu zasáhly v kritické fázi.
„Byl to jako zásah elektrickým proudem,” tvrdí Damodaran. „Výnosy víceméně všude klesají o 15 až 20 procent,” řekl a dodal, že netuší, zda Indie dokáže uspokojit exportní poptávku, jelikož nastanou problémy s domácí nabídkou.
Ekonomka z Organizace pro výživu a zemědělství OSN Monika Tothova je s negativními prohlášeními opatrnější. Podle ní vedra v Indii zcela jistě způsobí škodu lokálního charakteru, významný dopad na světový trh to však mít nemusí.
Řekla, že Indie má velké zásoby pšenice. Alespoň částečně tak muže pokrýt výpadky exportu této obiloviny z Ukrajiny.
