Lidé ve vozidlech různých barev, tvarů a druhů vyrazili v neděli po pobřeží Havany, aby se zapojili do plánovaného protestu. Kubánci přes víkend vyjadřovali nesouhlas s šedesát let starým ekonomickým embargem uvaleným Spojenými státy americkými. Uvedla to agentura Reuters. Projevy nesouhlasu se objevily v padesáti městech po celém světě. Protestující se tím snažili upoutat pozornost Bidenovy administrativy.
Nápisy „pryč s blokádou“ byly k vidění na plakátech, ve výlohách obchodů, ale také na sociálních sítích. Podporovatelé Kuby se tím snažili upozornit na protesty asi v 50 městech po celém světě, především ale v Havaně. Požadavek zazníval také ve chvíli, kdy barevná karavana projížděla kolem amerického velvyslanectví. „Jsme tu, abychom ukončili blokádu, ukončili sankce,“ uvedl dle Reuters jeden z protestujících Felix Moya.
Kubánský protest proti americkému embargu. Foto: Reuters 
Kubánský protest proti americkému embargu. Foto: Reuters 
Kubánský protest proti americkému embargu. Foto: Reuters
Kubánci už ztrácejí trpělivost s ekonomickým embargem, s nímž se potýkají několik desítek let. Po uvolnění, které odstartoval při svém prezidentství Barack Obama, totiž přišly ze strany Trumpovy administrativy tvrdé sankce. Kvůli slábnoucí demokracii a trvajícímu obchodu se socialistickým a nedemokratickým režimem ve Venezuele se totiž bývalý prezident rozhodl vztahy ještě více oddálit. Kubu ke konci svého úřadu označil za „státního sponzora terorismu“.
Na Bidenova ramena tak padá rozhodnutí, jakou cestou svých předchůdců se vydá. Jeho administrativa dosud oznámila úmysl některé ze sankcí povolit, neuvedla ale kdy. Tisková mluvčí Bílého domů Jen Psaki podle AlJazeery uvedla, že „kubánská politika není v současnosti mezi nejvyššími prioritami prezidenta Bidena“. Sám Biden ale na podzim v prezidentské kampani zmínil, že politika Trumpa způsobila jenom další škody a nepodpořila tamní demokracii ani lidská práva.
Demokratizace na Kubě? Biden plánuje rozvolnit cestování
Prezident Joe Biden přitom sloužil jako viceprezident Baracka Obamy ve chvíli, kdy roku 2015 s Kubánci po více než padesáti letech obnovil diplomatické vztahy. Na rozdíl od Obamy se však nachází teprve na začátku svého úřadu, nikoli v druhém volebním období. Musí tak zároveň přemýšlet nad tím, jak jeho současná politika ovlivní budoucí šance na znovuzvolení. Zároveň má v Kongresu poměrně silné oponenty, kteří s uvolňováním vztahů s Kubou zásadně nesouhlasí. A to především kvůli vztahům s Venezuelou.
Zvrátit prohlášení Trumpa ohledně sponzorování terorismu je také poměrně složitý a dlouhotrvající proces. Pokud by ale Biden k rozvolňování přistoupil, začal by pravděpodobně stažením restrikcí na cestování. Stejně jako Obama totiž předpokládá, že by propojení obou kultur zasadilo na Kubě „semínko demokracie“. Trump naopak argumentoval, že peníze turistů utracené v karibském státě půjdou rovnou do peněženky kubánské armády.
Přísné embargo každopádně kubánskou ekonomiku ještě více zatížilo. Ta je totiž řízená tamní komunistickou stranou a přispívá k zhoršujícímu se nedostatku potravin či léků. K nedělním protestům se tak připojil i kubánský ministr zahraničí a člen komunistické strany Bruno Rodriguez. Podle něj je pak blokáda „bolestivá, nelegální, nemorální a kriminální“, a proto musí být co nejdříve odstraněna.
