Japonská vláda představila transformační energetickou politiku, jejímž cílem je výrazně zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie a zároveň oživit jadernou energetiku. Důvodem je snaha uspokojit rostoucí poptávku, zejména ze strany odvětví umělé inteligence.
Cílem této ambiciózní strategie je zajistit energetickou bezpečnost a dosáhnout dekarbonizace do roku 2040. Navrhovaná opatření odrážejí měnící se situaci v oblasti dodávek energie v Japonsku.
Ve středu vládní panel odborníků diskutoval o nové energetické politice, jejímž cílem jsou zásadní změny v japonském energetickém mixu. Nový plán navrhuje, aby obnovitelné zdroje do roku 2040 pokrývaly až polovinu potřeby elektrické energie v zemi. Zvláštní důraz klade také na maximální využití jaderné energie, jejíž podíl by se měl v příštích letech zvýšit z pouhých 8,5 procenta v roce 2022 na 20 procent. Tento posun znamená výrazný obrat od strategie postupného vyřazování, která byla přijata po havárii jaderné elektrárny Fukušima Daiči v roce 2011. Plán má být schválen kabinetem do března a nahradí současnou politiku stanovenou v roce 2021.
Japan to maximize nuclear power in clean-energy push as electricity demand growshttps://t.co/4jqIGBqsl1 pic.twitter.com/cdnp1toZQv
— The Washington Times (@WashTimes) December 26, 2024
Ministr průmyslu Jódži Muto zdůraznil, že Japonsko musí posílit svou energetickou bezpečnost. „Na tom, jak dokážeme zajistit dekarbonizovanou energii, závisí budoucí růst Japonska,“ řekl Muto. Vyslovil se pro vyvážený přístup a uvedl: „Je načase přestat diskutovat o volbě mezi obnovitelnou a jadernou energií. Měli bychom maximalizovat využití jak obnovitelných zdrojů, tak jaderné energie.“
Cílem vlády pro rok 2040 je, aby podíl obnovitelných zdrojů energie vzrostl na 40-50 procent a zároveň se výrazně snížil podíl energie z uhlí z téměř 70 procent na 30-40 procent.
Poptávka po energii roste
Naléhavost nové energetické strategie vyplývá z rostoucí poptávky po energii, kterou vyvolávají datová centra a továrny na výrobu polovodičů. Japonsko se zavázalo k ambiciózním cílům v oblasti klimatu, včetně cíle nulových emisí do roku 2050 a 73procentního snížení emisí plynů způsobujících oteplování klimatu do roku 2040 ve srovnání s úrovní v roce 2013. Navrhovaný plán rovněž uznává potřebu inovací v oblasti energetických technologií a vyzývá k vývoji nové generace zdrojů energie, jako jsou solární baterie a přenosné solární panely.
Plán je však také předmětem kritiky. Někteří odborníci se domnívají, že v něm není dostatečně popsáno, jak bude cílů do roku 2040 dosaženo, ani není stanovena jasná cesta k postupnému vyřazení fosilních paliv. Navíc k dosažení ambiciózního jaderného cíle bude třeba, aby bylo opět aktivních všech 33 provozovaných reaktorů. V současné době je jich opět v provozu pouze 14, což představuje značnou výzvu vzhledem k tempu bezpečnostních hodnocení prováděných úřadem pro jaderný dozor.
