Pákistánská rupie ve čtvrtek vůči dolaru klesla o 9,6 %. Údaje centrální banky ukázaly největší jednodenní pokles za více než dvě desetiletí. Tento propad by mohl přesvědčit Mezinárodní měnový fond, aby obnovil půjčky této zemi. Informovala o tom agentura Reuters či server Fox News.
Pokles přichází den poté, co devizové společnosti odstranily strop směnného kurzu. To byl klíčový požadavek MMF v rámci programu ekonomických reforem, na kterém se dohodl s jihoasijskou zemí s omezenou hotovostí.
#PakistanEconomy | The Pakistani rupee fell 9.6% against the dollar on Thursday, central bank data showed – the biggest one-day drop in over two decades. | #PakistaniRupee | https://t.co/WKM1npbL3k
— Business Today (@business_today) January 27, 2023
Oficiální hodnota měny uzavřela na 255,4 rupie vůči dolaru oproti 230,9 ve středu, uvedla centrální banka. Tváří v tvář akutní krizi platební bilance se Pákistán zoufale snaží zajistit externí financování, přičemž má v devizových rezervách krytí dovozu na méně než tři týdny. Rezervy podle posledních údajů klesly o 923 milionů USD na 3,68 miliardy USD.
Pákistán potřebuje, aby MMF obnovil finanční pomoc zemi
Pákistán si zajistil v roce 2019 pomoc MMF ve výši 6 miliard dolarů. Loni byla navýšena o další 1 miliardu dolarů na pomoc po ničivých záplavách. MMF však v listopadu pozastavil výplaty kvůli tomu, že Pákistán nedokázal dosáhnout většího pokroku ve fiskální konsolidaci. Věřitel ve čtvrtek oznámil, že na konci ledna vyšle do země misi, aby projednala obnovení programu.
Pákistán požaduje od fondu zásadní splátku ve výši 1,1 miliardy dolarů – součást jeho 6miliardového záchranného balíčku – aby se vyhnul platební neschopnosti. Rozhovory s MMF o obnovení záchranného programu se v posledních měsících zastavily, informuje server Fox News.
Kromě toho, že MMF chce, aby vláda přijala fiskální opatření, tlačí na to, aby přešla na režim směnných kurzů určovaný trhem, což MMF zdůraznil ve svém čtvrtečním prohlášení.
Umělé zkreslení ekonomiky
Devizové společnosti uvedly, že strop odstranily v zájmu země, protože to způsobuje „umělé“ deformace ekonomiky. Středeční krok obchodníků s cizími měnami, jejichž kurzy na volném trhu se liší od kurzu oznámeného centrální bankou, měl ve čtvrtek kaskádový vliv na oficiální směnné kurzy.
Pokles oficiální sazby byl podle pákistánského makléřského domu JS Global největší od roku 1999 v absolutním i procentuálním vyjádření. Na otevřeném trhu rupie oslabila z 243 rupií za dolar na 262, což je pokles o přibližně 7 %. Předchozí den ztratila 1,2 %, podle obchodních údajů Pákistánské asociace burzovních společností.
„Požádali jsme centrální banku, aby zvýšila mezibankovní sazbu, abychom pomohli v boji proti černému trhu,“ řekl agentuře Reuters prezident ECAP Malik Bostan.
Pokusy ministra financí Ishaq Dara bránit rupii, včetně hlášených intervencí na měnovém trhu, byly v rozporu s radou MMF.
Pozitivní odpověď burzy
Pákistánská burza však na propad rupie reagovala pozitivně, když index KSE 100 vystřelil o více než 1000 bodů, tedy o 2,5 %.
„Devalvace rupie odstraňuje určitou nejistotu ohledně budoucího ekonomického plánu a obnovení programu MMF, na který trh reaguje pozitivně,“ řekl Tahir Abbass, vedoucí výzkumu ve společnosti Arif Habib Limited.
Topline Securities, makléřský dům se sídlem v Karáčí, uvedl, že prudký pokles devizových rezerv z 8 miliard USD v září na 4,6 miliardy USD k 13. lednu vedl k rozšíření rozpětí mezi oficiálními sazbami a sazbami na volném trhu a vytvořil kvůli nízké nabídce černý trh s dolary.
Náhlý pokles sazeb těžce zasáhl banky. Podle dvou představitelů komerčních bank působících v Pákistánu musí banky, které si dříve půjčovaly za 230 rupií za dolar, aby mohly provádět platby prostřednictvím otevřených pozic, nyní vypořádat platby sazbou 250 rupií.
Vysoká inflace drtí zemi
Zatímco tento krok zvyšuje šance na obnovení financování ze strany MMF, Pákistán se zmítá už desetiletí ve vysoké inflaci. Ta se podle ekonomů nyní ještě zhorší. Většina kritického dovozu Pákistánu, včetně paliva, se platí v dolarech.
„Dá to významný impuls již tak zvýšeným cenovým tlakům v ekonomice,“ řekl pákistánský makroekonom Sakib Sherani. Dodal, že čísla indexu spotřebitelských cen směřují k úrovním, které dříve v zemi nebyly vidět.
V první polovině aktuálního finančního roku, který končí v červnu, je průměrná inflace 25 %. Centrální banka také prudce zpřísňuje měnovou politiku, přičemž klíčové sazby jsou rovněž už desítky let na vysokých úrovních a růst se zastavil.
Následná ekonomická krize také zvýší politický tlak na vládu, přičemž bývalý premiér Imran Khan požaduje předčasné všeobecné volby.
Pákistán se v současnosti potýká s jednou z nejhorších ekonomických krizí uprostřed zmenšujících se devizových rezerv. To vyvolává obavy, že by Pákistán mohl zbankrotovat, ačkoli Šaríf trvá na tom, že zemi vytáhl z pokraje platební neschopnosti, když loni převzal vládu.
