Podle zprávy Dětského fondu Organizace spojených národů (UNICEF) za posledních dvacet let radikálně narostla čísla pracujících dětí po celém světě. V současnosti jich do zaměstnání „dochází“ přibližně 160 milionů. Částečně je podle výzkumníků na vině světová pandemie, která situaci znevýhodněných a chudých rodin ještě zhoršila. Uvedl to ve čtvrtek oficiální server Organizace spojených národů (OSN) UN News.
I když od roku 2000 čísla popisující dětské zaměstnance postupně klesala, nastal v posledních čtyřech letech zásadní obrat. V této době se totiž odhad dětské práce zvýšil o 8,4 milionů dětí. Podle čtvrteční zprávy UNICEF spadající pod OSN a Mezinárodní organizace práce (ILO) pak může údaj do roku 2022 ještě narůst vlivem světové pandemie o dalších 9 milionů dětí. „Nyní nadchází čas pro obnovení závazku a energie k tomu, abychom zlomili cyklus chudoby a dětské práce,“ uvedl ke zjištění ředitel ILO Guy Ryder.
Autoři studie dále upozorňují, že pokud se nezavede potřebná sociální ochrana rodin, může počet ohrožených dětí narůst o dalších 45 milionů. Nejvíce zasažená je pak oblast sub-saharské Afriky, kde roste populace, chudoba i počet krizí a neefektivních sociálních změn. Dalšími zasaženými oblastmi jsou Pacifik, Karibik a Latinská Amerika. Počátek nárůstu datují výzkumníci do doby před začátkem světové pandemie způsobené šířením nového typu koronaviru. Její dopady, jako například ekonomické šoky nebo uzavření škol, totiž způsobily, že musely děti pomáhat s vyděláváním. Často se ale museli starat i o chod domácnosti.
Práce musí děti podstupovat i v odvětvích jako hornictví nebo strojírenství
„Inkluzivní sociální zabezpečení dovoluje rodinám, aby děti nechaly ve školách, i když čelí finančním potížím,“ vysvětlil ředitel ILO Guy Ryder. Dodal, že je proto potřeba zvýšených investic do rozvoje tamních společností i stabilní práce v zemědělství. Právě v tomto sektoru pracuje na 70 procent dětí. Více jsou dětskou prací zasažení chlapci. Zaměstnány jsou děti rovněž v nebezpečných oblastech, jako je hornictví nebo strojírenství. Často také musí pracovat déle než 43 hodin denně.
Autoři studie proto apelují na vlády i mezinárodní rozvojové banky, aby začaly prioritizovat investice do projektů, které dostanou děti zpátky do škol. Z globálního čísla pracujících dětí má pak více než polovina mezi 5 a 11 roky. Počet dětí mezi věkem 5 až 17, který označuje ty pracující v nebezpečném prostředí, vzrostl od roku 2016 z 6,5 milionu na 79 milionů. Podobnou zprávu o stavu práce dětí pak UNICEF s ILO vydává každé čtyři roky.
To jsou děti co se neměly narodit. Jenže jejich rodiče….darmo mluvit.