Na summitu COP27 se mimo jiné projednávají i tzv. swapy dluhu za přírodu. Zadluženým zemím se sníží dluh výměnou za ochranu jejich přírodního prostředí. Článek přinesla agentura Reuters či server Devdiscourse.
Galapágy, jejichž tisíce unikátních druhů inspirovaly Darwinovu evoluční teorii, mají nevyčíslitelnou ekologickou hodnotu. Ale jakou mají cenu?
Možná kolem 800 milionů dolarů, soudě podle swapové dohody „dluhu za přírodu“, která by mohla vést ke snížení dluhů Ekvádoru výměnou za ochranu křehkého ekosystému jeho pobřežních vod.
Tyto druhy dohod jsou součástí snah o řešení dilema, kterému čelí světoví lídři na summitu OSN COP27 probíhajícím v Egyptě: Kdo zaplatí účet za globální boj proti ztrátě biologické rozmanitosti a změně klimatu?
The Galapagos Islands, whose thousands of unique species inspired Darwin's theory of evolution, have incalculable ecological value. But what are they worth? https://t.co/sRg6xJ1W1X
— Reuters (@Reuters) November 17, 2022
„Nyní je velký tlak na to, aby se příroda dostala na trhy státních dluhopisů,“ řekl Simon Zadek, výkonný ředitel společnosti NatureFinance. Ta radí vládám ohledně swapů dluhu za přírodu a dalších typů financování zaměřeného na klima.
„Tragédie dluhové tísně nabízí skutečnou příležitost,“ dodal. Poukázal na země, jenž mají velké přírodní bohatství a po velkých letošních poklesech cen dluhopisů vypadají jako ideální kandidáti na swap dluhu.
Ekvádor: refinancování dluhu ve výší 800 milionů dolarů
Ekvádor nepatří mezi bohatší národy světa. Je to sériový neplatič a jeho státní dluhopisy se opět obchodují na „problémových“ úrovních nebo s hlubokým diskontem k jejich nominální hodnotě. Má však bohatou biologickou rozmanitost.
Země vede jednání s bankami a neziskovou skupinou ve snaze dosáhnout dohody, která by umožnila levněji refinancovat asi 800 milionů dolarů jejího dluhu. Tím by se uvolnily úspory na úsilí o zachování přírodního bohatství. Informace poskytli agentuře Reuters tři lidé znalí věci, kteří si nepřáli být jmenováni, protože diskuse jsou důvěrné.
Na této úrovni by se jednalo o dosud největší swap dluhu za přírodu. Přesto by ji nakonec mohli trumfnout jiní, včetně Srí Lanky, která podle lidí obeznámených s těmito rozhovory projednávala dohodu až do výše 1 miliardy dolarů.
Nárůst zájmu o tento typ swapů
Kapverdy, souostroví u západní Afriky, jsou mezitím blízko dohodě, která by mohla mít hodnotu až 200 milionů dolarů. Uvedl to Jean-Paul Adam, bývalý seychelský vládní úředník, který nyní pracuje pro Hospodářskou komisi OSN pro Afriku, jež poskytuje finanční poradenství vládám.
Ekvádorské, srílanské a kapverdské vlády nereagovaly na žádosti o komentář k tomuto příběhu. Ekvádorský prezident Guillermo Lasso však v místních novinách 12. října uvedl, že dohoda o swapu pro Galapágy by mohla být uzavřena do čtyř nebo pěti týdnů.
Potenciální obchody pro Ekvádor, Srí Lanku a Kapverdy, o kterých se píše poprvé, poukazují na skokový nárůst zájmu o tuto formu finanční alchymie. Byla vytvořena před desítkami let, ale až donedávna zůstávala něčím jako okrajovou oblastí.
Úspěch na Seychelách, Barbadosu a v Belize
Pouze tři z více než 140 swapů uskutečněných za posledních 35 let – první v roce 1987 – měly podle globálních údajů zveřejněných Africkou rozvojovou bankou hodnotu více než čtvrt miliardy dolarů. Průměrná hodnota byla 26,6 milionů dolarů, uvádí server Devdiscourse.
Souhrnná hodnota swapových obchodů k dnešnímu dni je podle údajů 3,7 miliardy dolarů.
Zastánci dohod říkají, že tyto současné problémy s dluhem v kombinaci s rostoucí politickou vůlí a nedávnými úspěšnými swapovými obchody na Seychelách, Belize a Barbadosu znamenají, že model nyní zkoumá celá řada dalších zemí. Patricia Scotland, generální tajemnice Commonwealthu 56 zemí, řekla agentuře Reuters: „Spousta našich členů se na to dívá a my se na to díváme s nimi.“
Globální populace savců, ptáků, ryb, plazů a obojživelníků se od roku 1970 v průměru snížila o téměř 70 %, zatímco Latinská Amerika zaznamenala pokles o více než 90 %, podle letošního indexu Living Planet Index sestaveného World Wide Fund For Nature a Zoologickou společností v Londýně.
Swapy jsou často kompromisy
Pokud země nesplácí, držitelé dluhopisů přijdou o peníze nebo alespoň musejí čekat mnohem déle, než je získají zpět.
Tyto dohody mohou pomoci, protože mohou produkovat takzvané zelené nebo modré dluhopisy. Jde o případy, kdy se dohoda zaměřuje na ochranu oceánů. A takové oslovují čím dál více investorů.
Manažer fondu pro dluhovou krizi Carl Ross z GMO řekl, že závazek Belize chránit svůj rozlehlý bariérový útes – největší na západní polokouli – pomohl loni „přeskočit“ jeho restrukturalizaci v rámci dohody, na které se podílel.
Nejjednodušeji se při těchto obchodech odepisují drahé dluhopisy nebo půjčky a nahrazují se levnějším financováním. Obvykle s pomocí úvěrové záruky od mnohostranné rozvojové banky.
Zajištění odkupu od rozvojových bank je obvykle klíčové pro ekonomiku obchodu. Ale protože si banky musí pečlivě hlídat svůj kapitál a úvěrový rating, aby si zachovaly schopnost levně si půjčovat, tato překážka dlouho omezovala růst počtu swapů.
Stoupající podpora bank
Výkonný ředitel operací Světové banky Axel van Trotsenburg na okraj COP27 řekl agentuře Reuters, že podporuje swapy dluhu za přírodu. Prezident Africké rozvojové banky Akinwumi Adesina zase prohlásil, že jeho banka „absolutně“ začne poskytovat úvěrové záruky.
Vlády zemí G7 a „iniciativa Bridgetown“ premiérky Barbadosu Mia Mottley požadovaly, aby Světová banka a Mezinárodní měnový fond zvýšily financování zaměřené na klima. Šéfka MMF Kristalina Georgieva vystoupila na COP27 a řekla, že swapy jsou cennou součástí sady nástrojů, i když v globálních snahách o financování ochrany přírody nejde o „stříbrnou kulku“.
Dohoda Belize v hodnotě 550 milionů dolarů
Dohody o dluhu za přírodu jsou ve skutečnosti zastíněny rozsahem problému financování. Rozvojové země budou muset do konce desetiletí zajistit externí financování ve výši 1 bilionu dolarů ročně, aby mohly přijmout účinná opatření v oblasti klimatu a obnovit přírodu, uvádí zpráva zveřejněná na COP27.
Nicméně ti, kdo se takových swapů účastní, tvrdí, že mají dopad. Loni swap Belize v hodnotě 553 milionů dolarů poskytl peníze na ochranu druhého největšího korálového útesu na světě a snížil úroveň jeho dluhu o více než 10 % HDP, odhaduje vláda.
Seychelská dohoda z roku 2015, která po osmi letech jednání vytvořila první modrý dluhopis na světě, způsobila, že se vláda zavázala chránit 30 % svých vod – oblast o velikosti Německa – před nadměrným rybolovem. Odkoupila svůj dluh ve výši 22 milionů dolarů za příznivých podmínek, prohlásil bývalý ministr životního prostředí Ronny Jumeau.
