Donald Trump podepsal příkaz, který zavádí nový roční poplatek 100 tisíc dolarů za pracovní víza H-1B. Tvrdí, že program firmy zneužívají a že je třeba vracet pracovní místa Američanům. Kritici varují, že opatření může těžce zasáhnout technologický sektor a odradit špičkové talenty.
Doposud stály administrativní poplatky kolem 1 500 dolarů. Nová částka má platit od 21. září a vztahovat se na všechny nové žádosti. Ministr obchodu Howard Lutnick vzkázal firmám: „Buď je ten člověk natolik cenný, že stojí za 100 tisíc dolarů ročně, nebo ať firma zaměstná Američana.“ Dodal, že velké společnosti s krokem souhlasí.
Tvrdý dopad na byznys
Program H-1B je od roku 2004 limitován na 85 tisíc míst ročně. Největšími příjemci jsou Amazon, Microsoft, Meta, Apple nebo Google. Jen Amazon letos získal přes 10 tisíc schválení. Firmy už varují zaměstnance s těmito vízy, aby zůstali v USA, jinak riskují problémy s návratem.
Právnička Tahmina Watson označila nové opatření za „ránu do rakve“ pro menší podniky. Podle ní se většina firem k vízům uchyluje, protože na trhu nesežene potřebné pracovníky. Jorge Lopez z právní firmy Littler Mendelson dodává, že poplatek „zabrzdí konkurenceschopnost USA“ a některé firmy donutí uvažovat o přesunu mimo zemi.
Politické spory a právní otázky
Technologické firmy dlouhodobě patří mezi dárce Trumpovy kampaně, nyní ale narážejí na restrikce, které ohrožují jejich fungování. Dvě třetiny všech H-1B víz přitom směřují do IT, zbytek do školství či zdravotnictví. Podle investora Deedyho Dase nový poplatek odradí nejchytřejší mozky světa a sníží schopnost USA inovovat.
Objevují se i pochybnosti o zákonnosti opatření. „Prezident nemá absolutně žádnou pravomoc uložit poplatek 100 tisíc dolarů. Nula. Nic,“ uvedl Aaron Reichlin-Melnick z American Immigration Council. V současnosti firmy platí jen několik tisíc dolarů na zpracování žádostí, přičemž víza se udělují na tři až šest let.
Trump už dříve zpřísnil prověřování žádostí a v roce 2018 dosáhl rekordní míry jejich zamítnutí. Tehdy proti němu ostře vystoupili technologické společnosti. Největší obavy nyní panují v Indii a Číně, odkud pochází většina držitelů H-1B. Nový poplatek tak může zásadně přepsat pravidla pro americký pracovní trh i budoucnost technologických firem.
