Ceny benzinu ve Spojených státech se zvedly nad hranici čtyř dolarů za galon a znovu tlačí na rozpočty domácností. Zatímco část řidičů počítá každý dolar navíc u stojanu, majitelé elektromobilů nebo plug in hybridů podobný šok často necítí. Nové zdražení tak zvýraznilo rozdíl mezi těmi, kteří dál tankují, a těmi, kteří už přešli na jiný pohon.
V posledních týdnech se ten rozdíl ukazuje velmi konkrétně. Někteří majitelé elektromobilů popisují, že zdražení benzinu sledují spíš zpovzdálí a bez paniky. Jeden z nich si spočítal, že jen během března ušetřil zhruba 70 dolarů oproti tomu, kdyby dál jezdil velkým benzinovým SUV. Jiní připomínají, že nabíjejí doma v době levnější elektřiny nebo pomocí solárních panelů, takže jejich měsíční náklady zůstávají i při zdražování ropy relativně stabilní.
Vyšší ceny pohonných hmot ale neznamenají, že by Amerika stála na prahu masového útěku k elektromobilům. Auta na elektřinu zůstávají dražší a jejich prodeje už loni oslabily. Letos se čeká další pokles. Zdražení benzinu tak sice zlepšuje argumenty zastánců elektromobility, ale samo o sobě zatím nestačí k obratu trhu.
Elektromobily mají v drahém benzinu výhodu
Právě tady se ukazuje nejpraktičtější výhoda elektrického pohonu. Nejde jen o ekologii nebo technologii, ale hlavně o předvídatelnost. Řidič, který nabíjí doma, často ví mnohem přesněji, kolik ho bude stát měsíc provozu. U auta na benzin se náklady během podobné krize mění téměř ze dne na den. To je zásadní hlavně pro lidi s dlouhým dojížděním nebo napjatým rodinným rozpočtem.
Jeden z amerických řidičů popsal, že bez elektrického SUV by jen těžko financoval svůj každodenní téměř 160kilometrový dojezd do práce. Jiný uvedl, že za benzin už dnes neplatí nic a měsíční účet za elektřinu má kolem 42 dolarů. Další dvojice s plug in hybridem říká, že při běžných cestách po okolí už ceny benzinu prakticky neřeší. Jak zaznělo od jednoho z nich, „teď už na ceny benzinu ani nemyslím“. To je v době čtyřdolarového benzinu silná změna psychiky i domácí ekonomiky.
Zároveň ale platí, že podobný komfort není pro každého. Pomáhá, když má domácnost vlastní dům, možnost nočního nabíjení nebo střechu pro solární panely. Mnoho řidičů zůstává odkázaných na klasické tankování a právě pro ně se znovu otevírá politická debata o tom, jak vysoké ceny zmírnit.
Daňové prázdniny vypadají lákavě, ale problém neřeší
Jedním z nejčastějších návrhů bývá dočasné zrušení nebo pozastavení daně z benzinu. Na první pohled to zní jednoduše. Když je benzin drahý, stát zlevní tankování tím, že si vezme menší část. Jenže tahle úleva podle kritiků funguje spíš na titulky než na skutečné náklady řidičů. Daň totiž neplatí sama za sebe. Financuje silnice a dopravní infrastrukturu. Když ji stát na čas vypne, účet nezmizí. Jen se přesune jinam.
Navíc ani slíbená úleva nemusí být tak velká, jak se zdá. Část daňového zatížení stejně nesou výrobci a distributoři, takže celé snížení se nemusí propsat do cen u stojanu. Řidič tak často neuvidí plnou slevu, kterou politik slibuje. A stát mezitím přijde o příjmy, které už dnes v mnoha případech na pokrytí výdajů na silnice stejně nestačí. Výsledkem je jen další tlak na veřejné rozpočty a přesun nákladů na všechny daňové poplatníky, i na ty, kteří autem téměř nejezdí.
Současná vlna drahého benzinu tak znovu ukazuje dvě věci najednou. Elektromobily a plug in hybridy dávají části domácností citelný štít proti šoku na pumpách. A současně připomínají, že rychlé politické záplaty typu daňových prázdnin působí lépe v kampani než v praxi. Skutečný problém neleží v samotné dani, ale v tom, že americký řidič zůstává u cen paliv pořád velmi zranitelný.
