Spojené státy zavedly novou vlnu cel na dovoz z 60 zemí včetně Evropské unie, Číny nebo Británie. Administrativa Donalda Trumpa krok zdůvodňuje bojem proti nucené práci v dodavatelských řetězcích. Řada zemí ale toto vysvětlení odmítá a tvrdí, že jde hlavně o nový způsob, jak zachovat plošná dovozní cla.
Spojené státy od pátku vybírají nová cla ve výši 10 až 12,5 procenta na zboží pocházející ze 60 zemí, obchodních partnerů USA. Nahradila dočasné desetiprocentní clo, které platilo posledních 150 dní po rozhodnutí Nejvyššího soudu USA. Ten letos v únoru zrušil předchozí Trumpova reciproční cla s tím, že prezident překročil své pravomoci.
Nová cla se vztahují na 99,4 procenta dovozu do Spojených států. Výjimku mají například ropa, zemní plyn, hnojiva, některé potraviny, letadla, kritické nerosty nebo zboží, na které už dopadají jiná americká cla.
The US will collect duties of between 10% and 12.5% on imports from most major trading partners, its biggest move yet to reconstruct Trump’s tariff wall that was pierced by the Supreme Court.
— Bloomberg (@business) July 24, 2026
Find the full list of economies impacted here: https://t.co/6YqpqLAo9F
📷️: Kyle… pic.twitter.com/Upj4P20JNs
Washington mluví o lidských právech
Bílý dům tvrdí, že obchodní partneři dostatečně nebrání dovozu výrobků vznikajících díky nucené práci. Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer uvedl: „Je nejvyšší čas, aby totéž důsledně dělali i naši obchodní partneři. Dnešní krok začne napravovat jak porušování lidských práv, tak pokřivenou obchodní praxi a zlepší podmínky pracovníků po celém světě.“
Cla vznikla podle paragrafu 301 obchodního zákona z roku 1974, který podle Washingtonu poskytuje pevnější právní základ. Sazbu deset procent dostaly mimo jiné Británie, Kanada, Mexiko nebo Indie. Evropská unie, Japonsko, Jižní Korea, Švýcarsko a Tchaj-wan mají nastavené sazby tak, aby celkové zatížení činilo 10 nebo 12,5 procenta. Ostatních 38 zemí včetně Číny a Vietnamu čelí sazbě 12,5 procenta.
Řada zemí rozhodnutí odmítá
Evropská komise uvedla, že nové sazby odpovídají dřívější dohodě mezi EU a USA a vytvářejí prostor pro další jednání o výjimkách. Britská vláda zdůraznila, že se její obchodní podmínky nezhorší a nová cla se nebudou vztahovat na skotskou whisky. Britská obchodní komora ale upozornila, že země přišla o část své výhody vůči Evropské unii.
Čína nová cla odmítla se slovy, že „neexistuje žádná takzvaná nucená práce v Číně a odmítáme její zneužívání jako záminky k politické manipulaci“. Brazílie označila opatření za neopodstatněná, Austrálie za „zcela neodůvodněná“ a Norsko uvedlo, že pro ně „neexistuje žádný základ“.
Podle některých odborníků ale nejde především o nucenou práci. Obchodní expertka Caroline Freund pro BBC řekla: „Myslím, že hledali právní důvod, jak cla zachovat. Jejich cílem je obchodní deficit a americká výroba, nikoli nucená práce.“ Ekonomové zároveň očekávají, že část zemí bude ještě důrazněji hledat nové obchodní partnery mimo Spojené státy.
