Britská vláda jedná o vstupu do nové mezinárodní obranné banky vedené Kanadou. Instituce má státům nabídnout levnější financování armádních projektů a pomoci zvýšit výrobní kapacity obranného průmyslu. Londýn přitom stejnou myšlenku ještě před několika týdny odmítal.
Kancléř John Healey nyní možnost vstupu do Defence, Security and Resilience Bank, zkráceně DSRB, aktivně zvažuje. Kanada podle dostupných informací Británii dokonce formálně pozvala, aby se stala jedním ze zakládajících členů.
Zastánci projektu tvrdí, že společná banka může státům snížit náklady na financování nové výzbroje, továren nebo dalších obranných projektů. Peníze by poskytovala vládám i dodavatelům a mohla by ručit za úvěry menším firmám, které dnes banky považují za rizikovější klienty.
UK ‘actively’ exploring joining Canada-led global defence bank https://t.co/yzQZbUKmaa
— Financial Times (@FT) September 15, 2026
Londýn hledá peníze na rostoucí výdaje
Británie řeší, jak zaplatit výrazně vyšší obranné výdaje, aniž by další půjčky plně zatížily státní rozpočet. DSRB chce podle plánů získat přibližně 100 miliard eur a pomocí vlastního finančního zázemí poskytovat levnější úvěry na obranné projekty.
Pro Británii by ale členství nebylo zdarma. BBC uvádí vstupní náklady přibližně 870 milionů liber během tří let.
Předchozí kancléřka Rachel Reeves vstup do DSRB odmítala. Měla obavy, že banka neřeší hlavní problémy britských vojenských nákupů a příliš se zaměřuje na financování menších firem nebo zemí s horším úvěrovým hodnocením.
Healey má k podobným mezinárodním finančním nástrojům vstřícnější postoj. Už jako ministr obrany podle britských médií prosazoval, aby se Londýn kanadských jednání dál účastnil. V červnu z vlády odešel právě kvůli sporu o peníze na obranu, později se však stal kancléřem.
Británie už podporuje jiný obranný fond
Situaci komplikuje fakt, že Londýn už letos podpořil jiný systém společného financování obrany. Británie se spolu s Nizozemskem, Finskem a Polskem připojila k Multilateral Defence Mechanism, do kterého vložila počátečních 600 milionů liber.
Reeves tehdy prosazovala, aby se oba projekty spojily. Argumentovala tím, že nemá smysl financovat dvě instituce s podobným cílem. Současná vláda nyní tvrdí, že s Kanadou jedná o tom, jak zajistit, aby se oba systémy spíše doplňovaly.
O DSRB už mají zájem také Albánie, Bulharsko, Belgie, Řecko, Lotyšsko, Lucembursko, Rumunsko, Turecko a Ukrajina. Pro vznik silného globálního věřitele však bude důležitá účast velkých ekonomik, které mohou bance dodat kapitál a důvěryhodnost na finančních trzích.
Jednání přicházejí v době, kdy Británie i další evropské země řeší růst vojenských výdajů a napětí na východním křídle NATO. Vláda zatím neslíbila, že zvýší britské obranné výdaje na tři procenta HDP do roku 2030. Nadále ale počítá s dlouhodobým cílem 3,5 procenta do roku 2035.
Definitivní rozhodnutí o vstupu Británie do nové banky zatím nepadlo. Vláda pouze potvrzuje, že s Kanadou jedná a hledá způsob, jak oba mezinárodní mechanismy propojit. Pro Healeyho bude výsledek důležitý i kvůli říjnovému rozpočtu, ve kterém musí ukázat, jak rostoucí britské obranné ambice zaplatit.
