Evropská centrální banka ve čtvrtek oznámila zvýšení úrokové sazby o rekordního 0,75 bodu na 1,25 procenta. Inflace však zůstává stále příliš vysoká, banka proto předpokládá další zvyšování úroků. Inflace se aktuálně pohybuje na hranici 9,1 procenta. Informovala o tom stanice CNBC a agentura Reuters.
Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek oznámila zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 bodu na 1,25 procenta, píše server CNBC. Reaguje tak na silný nárůst inflace v eurozóně, kterou ženou kupředu zejména ceny energií.
Vzhledem k tomu, že zůstává inflace vysoká a že nejspíše zůstane delší dobu nad úrovní požadovanou ECB, očekává instituce další zvyšování úrokových sazeb.
European Central Bank raises rates by 75 basis points to tackle soaring inflation https://t.co/nHMchjk7iC
— CNBC (@CNBC) September 8, 2022
Inflace v eurozóně vzrostla na 9,1 procenta, což je devátý vrchol v řadě. Cílem ECB je inflaci snížit na 2 procenta.
Odhaduje, že letos bude inflační průměr 8,1 procenta, příští rok 5,5 procenta a v roce 2024 2,3 procenta. Podle agentury Reuters jde oproti dřívějším odhadům o zhoršený výhled do budoucnosti.
ECB zvýšila úrokové sazby po červencovém zasedání na nulu. Předtím se její základní úroková sazba pohybovala na hranici mínus 0,5 procenta. Úroky od roku 2014 držela v záporných hodnotách v rámci snahy urychlit výdaje a zvýšit příliš nízkou inflaci.
Eurozóně hrozí recese
Inflaci pohánějí zejména drahé energie, jejichž ceny prudce vzrostly po vypuknutí války na Ukrajině.
Trh s energiemi je aktuálně nestabilní kvůli přerušení dodávek zemního plynu plynovodem Nord Stream 1 do Německa. Gazprom to svádí na únik motorového oleje z turbíny na kompresorové stanici.
Evropští lídři však o technické závadě pochybují. Domnívají se, že Rusko používá plyn jako politickou zbraň a prostředek k vydírání.
Růst cen je však také patrný v segmentu potravin, oblečení, automobilů, domácích spotřebičů a služeb. Pozitivní vliv však měla dohoda s Ruskem o znovuotevření černomořských přístavů.
Ceny potravin ovšem ovlivnily také rozbité dodavatelské řetězce a řetězový efekt nedávných vln extrémních veder.
Hrubý domácí produkt v eurozóně se zvýšil o 0,8 procenta. Analytici ovšem tvrdí, že i přesto recese v eurozóně je v nadcházejících měsících téměř nevyhnutelná.
