Donald Trump znovu otevřel otázku, která může výrazně zasáhnout severoamerický obchod i americké zemědělce. Ve středu v Bílém domě prohlásil, že Spojené státy se podle něj nemusí snažit obnovit obchodní dohodu USMCA s Kanadou a Mexikem. Zároveň kritizoval obchodní deficity s oběma sousedními zeměmi.
„Neusiluji o její obnovení,“ řekl Trump. Dodal, že Spojené státy podle něj nepotřebují nic, co má Kanada nebo Mexiko, zatímco obě země potřebují americký trh. Výrok přichází v citlivé chvíli. Budoucnost dohody se má řešit v následujících měsících a tři země musí do začátku července dát najevo, zda chtějí v jejím pokračování pokračovat, nebo spustit dlouhý proces odchodu.
Farmáři varují před tvrdým dopadem
USMCA nahradila starší dohodu NAFTA a vytvořila rámec pro silně propojený obchod mezi USA, Kanadou a Mexikem. Roční trilaterální výměna zboží se pohybuje kolem 1,6 bilionu dolarů. Pro americké zemědělství jsou přitom Kanada a Mexiko zásadními odběrateli. Od vstupu USMCA v platnost vzrostla hodnota amerického agrárního exportu do obou zemí o 47 procent, zatímco vývoz do zbytku světa stoupl jen o 18 procent.
Právě proto zemědělské organizace tlačí na zachování dohody. Dopis podporující její obnovu letos podepsalo 156 agrárních skupin. Na slyšení ve Sněmovně reprezentantů se farmáři a zástupci oboru většinou vyslovili pro pokračování USMCA, i když zároveň chtějí otevřít sporné body, například mléčný sektor, speciální plodiny nebo kontrolu dovozu čerstvých produktů.
„Neobnovení USMCA by bylo katastrofální,“ varovala Jamie Beyer, farmářka z Minnesoty a členka výkonného výboru American Soybean Association. Její obava není přehnaná rétorika. Mexiko a Kanada patří mezi dva největší trhy pro americké zemědělské vývozy, mimo jiné i kvůli slabším prodejům do Číny.
Obchodní příměří s mnoha háčky
Trumpova administrativa přitom k dohodě přistupuje dvojím způsobem. Na jedné straně většinu zboží splňujícího pravidla USMCA vyňala z plošných cel. Na druhé straně ale dohodu narušují sektorová cla, například na automobily, tedy na odvětví, pro které byl severoamerický obchodní rámec obzvlášť důležitý.
Spojené státy měly v roce 2025 obchodní deficit ve zboží 46 miliard dolarů s Kanadou a 197 miliard dolarů s Mexikem. Trump na taková čísla dlouhodobě útočí. Jenže samotná bilance nevypovídá o celém dopadu dohody. Mexiko od roku 2023 patří k největším obchodním partnerům USA, přibližně 80 procent mexického exportu míří do Spojených států a téměř 70 procent kanadského vývozu jde na jih.
Agrární obchod má navíc vlastní logiku. Americký vývoz do Kanady dosáhl v roce 2025 hodnoty 28,2 miliardy dolarů, zatímco dovoz kanadských zemědělských produktů do USA činil 39,3 miliardy. Do Mexika Spojené státy vyvezly agrární zboží za 30,6 miliardy dolarů a dovezly produkty za 44 miliard. Zemědělský obchod mezi třemi zeměmi tak zároveň pomáhá exportérům a přispívá k americkému agrárnímu deficitu.
Do debaty vstupují i ceny potravin. Studie Purdue University spočítala, že USMCA díky nižším clům ušetřila americkým domácnostem zhruba 700 dolarů ročně za potraviny. Bez dohody by cla na potravinářské produkty podle studie vzrostla v průměru o 7,4 procenta a tyto úspory by zmizely.
Jednání proto nejspíš nebude jen o tom, zda dohodu zachovat, nebo zahodit. Farmářské skupiny chtějí pokračování, ale zároveň žádají tvrdší vymáhání pravidel a řešení sporů s Kanadou a Mexikem. Western Growers například upozorňuje na rozdíl v pracovních nákladech mezi USA a Mexikem, ochranu pěstitelů před neplacením při insolvencích odběratelů i bezpečnostní standardy mexických produktů.
Trumpův výrok tak může být vyjednávací tlak, skutečná hrozba, nebo obojí najednou. Jisté je, že nejistota kolem USMCA přichází ve chvíli, kdy američtí farmáři řeší ceny, vývozní trhy i dopady celní politiky. Dohoda, kterou masný průmysl označuje za zlatý standard světového obchodu, se znovu stává politickou zbraní. A zemědělci dobře vědí, že první rány v obchodních válkách často dopadají právě na ně.
