EkonomikaAustrálie přes varování OSN plánuje těžit uhlí i po roce 2030

Austrálie přes varování OSN plánuje těžit uhlí i po roce 2030

Reklama

Australská vláda oznámila, že neplánuje od těžby uhlí do roku 2030 odstoupit. Reagovala tím na pondělní varování vyslance Organizace spojených národů Selwina Harta. Na konferenci v Austrálii totiž přes video vzkaz upozornil, že pokud stát od těžby neodstoupí, způsobí tím ve své ekonomice obrovský zmatek. Dodal také, že jinak zemi vlivem globálního oteplování čekají silné bouřky, záplavy nebo požáry. Informovala o tom CNN a další servery.

Ministr pro zdroje a vodu Keith Pitt v reakci na pondělní kritiku pracovníka Organizace spojených národů (OSN) vyzdvihl ekonomické výhody těžby uhlí. Podle něj průmysl přímo zaměstnává přes 50 tisíc Australanů. Země navíc dle něj musí v budoucnu reagovat na zvyšující se poptávku uhlí v Číně, Indii nebo Jižní Koreji. Ve svém proslovu ale ani jedním slovem nezmínil klimatickou krizi, tedy důvod, proč Austrálii OSN varuje.

Klimatický vyslanec OSN Selwin Hart totiž přes video vzkaz na fóru Crawford Leadership v pondělí uvedl, že globální, a především to australské, ustupování od využívání uhlí je příliš pomalé. Nestačí dle něj na to, aby se svět „vyhnul globální klimatické katastrofě“. Upozornil proto právě na Austrálii, jelikož je po Číně druhým největším vývozcem uhlí na světě. Uvedl to server CNN.

Kritiku zmínil vyslanec také proto, že většina států světa v současnosti pracuje na tom, aby se těžby uhlí vzdala co nejdříve. Například OSN proto také vyzvala členské státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), aby se fosilních paliv vzdaly právě do roku 2030.

„Začíná být velice zřejmé, že dekarbonizace je nevyhnutelná a zároveň, že se jedná o největší komerční příležitost naší doby,“ popsal pak přechod k obnovitelným zdrojům energie vyslanec Hart. Podle něj je nyní svět na „kritické křižovatce uprostřed klimatické krize“.

Pokud se těžby uhlí Austrálie nevzdá, čeká ji klimatická pohroma, varuje OSN

„O budoucnosti tohoto kritického průmyslu rozhodne australská vláda, a ne zahraniční orgán, který chce zrušit tisíce pracovních míst a zastavit export v hodnotě několika miliard dolarů,“ oznámil pak v reakci na vyslance OSN ve své odpovědi australský ministr pro zdroje a vodu Keith Pitt.

Australská konzervativní vláda totiž vyzdvihuje ekonomické výhody uhlí, včetně pracovních míst, která dle něj průmysl vytváří. A to přes to, že vyslanec Hart upozornil, že činí dvě procenta ze všech nabízených pracovních míst. Dle OSN si pokračováním v těžbě uhlí naopak Austrálie ublíží. Pokud se klimatická změna nezastaví, čeká totiž stát boj s čím dál intenzivnějšími potopami, suchy a vedry nebo požáry.

Vyslanec Hart však dodal, že by pracovníci v uhelných dolech museli být při případné změně průmyslu přiměřeně kompenzováni. V Austrálii se pak z uhlí vyrábí 60 procent tamní energie. Země přesto projevila zájem o to, dosáhnout do roku 2050 nulových emisí uhlíku. Podle serveru Daily Mail se k takovému cíli však premiér Scott Morrison zatím oficiálně nezavázal.

Doporučujeme

USA přidaly jen 29 tisíc pracovních míst. Slabá data poslala akcie vzhůru

Americký trh práce v září výrazně zpomalil. Ekonomika přidala jen 29 tisíc pracovních míst a míra nezaměstnanosti vzrostla na 4,2 procenta. Slabší čísla přitom pomohla americkým akciím. Investoři totiž začali méně sázet na to, že centrální banka Fed už v říjnu znovu zvýší úrokové sazby.

Toyota investuje 1,34 miliardy dolarů do výroby elektromobilů v Argentině

Japonská automobilka Toyota plánuje investovat 1,34 miliardy dolarů do rozšíření výroby v Argentině. V závodě ve městě Zárate chce vyrábět plně elektrický vůz, přičemž většina produkce má směřovat na zahraniční trhy.

Ryanair investuje 300 milionů dolarů do rozšíření provozu u Varšavy

Ryanair dál rozšiřuje své působení v Polsku. Na letišti Varšava-Modlin umístí pro zimní sezonu další tři letadla, do kterých podle společnosti investuje 300 milionů dolarů. Zároveň rozšíří nabídku spojů a očekává výrazný růst počtu cestujících.

Japonsko dvacetinásobně zdražilo žádost o trvalý pobyt. Bojí se imigrace

Japonsko výrazně zpřísnilo podmínky pro cizince, kteří chtějí v zemi získat trvalý pobyt. Poplatek za žádost vzrostl dvacetinásobně na 200 tisíc jenů, tedy zhruba 1 270 dolarů. Žadatelé zároveň musí splnit přísnější požadavky na příjem a důchodové zabezpečení a nově se bude posuzovat také znalost japonštiny.

Technologičtí lídři se s Trumpem dohodli na samoregulaci umělé inteligence

Donald Trump sezval do Bílého domu špičky amerického technologického průmyslu a představil dohodu, která má zvýšit bezpečnost umělé inteligence. Firmy se v ní zavázaly kontrolovat vlastní modely a spolupracovat s nezávislými auditory. Prezident dál odmítá výraznější zpomalování vývoje a sází především na samoregulaci technologických společností.

PepsiCo investuje v Kolumbii miliardu dolarů

Americká potravinářská společnost PepsiCo má během příštích pěti let investovat v Kolumbii jednu miliardu dolarů. Peníze mají směřovat především do rozšíření výroby, modernizace provozů a posílení distribuční sítě.

Luckin Coffee otevřela v Singapuru už 100 poboček

Čínský kavárenský řetězec Luckin Coffee pokračuje v rychlé zahraniční expanzi. V Singapuru otevřel svou 100. pobočku a podle místního vedení už síť ve skutečnosti čítá 103 provozoven. Do konce letošního roku mají přibýt další.

AMD koupí startup World Labs za 8,2 miliardy dolarů

Výrobce čipů AMD koupí za 8,2 miliardy dolarů startup World Labs, který založila jedna z průkopnic umělé inteligence Fei-Fei Li. Firma vyvíjí modely, které mají AI naučit lépe chápat trojrozměrný a fyzický svět. AMD si od akvizice slibuje také lepší pozici v souboji s Nvidií.

AI může způsobit miliardu úmrtí, varuje Bill Gates. Žádá přísnější pravidla

Bill Gates se přidal k sílícím výzvám po přísnější kontrole umělé inteligence. Podle spoluzakladatele Microsoftu nestačí, aby si technologické firmy nastavovaly pravidla samy. Do vývoje AI by podle něj měli zasáhnout politici i bezpečnostní složky a Kongres by měl přijmout příslušné zákony.

Ghana shání 16,3 miliardy cedi na kakao. Část peněz půjde i na staré dluhy

Ghana mění způsob, jakým financuje jeden ze svých nejdůležitějších zemědělských sektorů. Státem kontrolovaná společnost Cocoa Capital chce na domácím trhu získat až 16,3 miliardy ghanských cedi. Většina peněz poslouží k financování výkupu kakaa v nové sezoně, další část zamíří na starší dluhy Ghana Cocoa Board.

Argentina může získat 40 miliard dolarů z agroexportu. Druhý nejlepší výsledek v historii

Argentina může v roce 2027 zaznamenat jeden z nejsilnějších roků svého zemědělství. Silná úroda, vyšší ceny plodin a problémy s dodávkami z jiných významných pěstitelských oblastí podporují vývoz obilí. Zemědělský sektor by mohl přivést na argentinský devizový trh kolem 40 miliard dolarů.

Majitel Lidlu má zájem o české a slovenské obchody Tesco

O české a slovenské aktivity řetězce Tesco se podle dostupných informací zajímá několik velkých maloobchodních skupin. Mezi potenciální zájemce patří německá Schwarz Group, která vlastní Lidl a Kaufland, ale také provozovatel obchodů Albert nebo majitel řetězce Biedronka. Případný prodej zatím nebyl potvrzen.

Fonterra zvýšila zisk na 2,6 miliardy novozélandských dolarů. Další miliardu investuje do výroby proteinů

Novozélandská mlékárenská skupina Fonterra uzavřela finanční rok 2026 s výrazným růstem zisku. Po zdanění vydělala 2,6 miliardy novozélandských dolarů, meziročně o 142 procent více. Současně oznámila další investici jedné miliardy dolarů do výrobní sítě na Jižním ostrově, kde chce rozšířit produkci mléčných proteinů s vyšší přidanou hodnotou.

Déšť zbrzdil sklizeň sóji. Americké závody platí vysoké prémie za rychlé dodávky

Vytrvalé deště komplikují sklizeň sóji v části amerického Středozápadu a vytvářejí tlak na zpracovatelské závody. Některé firmy výrazně zvýšily výkupní ceny za okamžité dodávky, zatímco jiné kvůli nedostatku suroviny omezily zpracování. Situace se promítla také do trhu se sójovým šrotem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama