EkonomikaAustrálie přes varování OSN plánuje těžit uhlí i po roce 2030

Austrálie přes varování OSN plánuje těžit uhlí i po roce 2030

Reklama

Australská vláda oznámila, že neplánuje od těžby uhlí do roku 2030 odstoupit. Reagovala tím na pondělní varování vyslance Organizace spojených národů Selwina Harta. Na konferenci v Austrálii totiž přes video vzkaz upozornil, že pokud stát od těžby neodstoupí, způsobí tím ve své ekonomice obrovský zmatek. Dodal také, že jinak zemi vlivem globálního oteplování čekají silné bouřky, záplavy nebo požáry. Informovala o tom CNN a další servery.

Ministr pro zdroje a vodu Keith Pitt v reakci na pondělní kritiku pracovníka Organizace spojených národů (OSN) vyzdvihl ekonomické výhody těžby uhlí. Podle něj průmysl přímo zaměstnává přes 50 tisíc Australanů. Země navíc dle něj musí v budoucnu reagovat na zvyšující se poptávku uhlí v Číně, Indii nebo Jižní Koreji. Ve svém proslovu ale ani jedním slovem nezmínil klimatickou krizi, tedy důvod, proč Austrálii OSN varuje.

Klimatický vyslanec OSN Selwin Hart totiž přes video vzkaz na fóru Crawford Leadership v pondělí uvedl, že globální, a především to australské, ustupování od využívání uhlí je příliš pomalé. Nestačí dle něj na to, aby se svět „vyhnul globální klimatické katastrofě“. Upozornil proto právě na Austrálii, jelikož je po Číně druhým největším vývozcem uhlí na světě. Uvedl to server CNN.

Kritiku zmínil vyslanec také proto, že většina států světa v současnosti pracuje na tom, aby se těžby uhlí vzdala co nejdříve. Například OSN proto také vyzvala členské státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), aby se fosilních paliv vzdaly právě do roku 2030.

„Začíná být velice zřejmé, že dekarbonizace je nevyhnutelná a zároveň, že se jedná o největší komerční příležitost naší doby,“ popsal pak přechod k obnovitelným zdrojům energie vyslanec Hart. Podle něj je nyní svět na „kritické křižovatce uprostřed klimatické krize“.

Pokud se těžby uhlí Austrálie nevzdá, čeká ji klimatická pohroma, varuje OSN

„O budoucnosti tohoto kritického průmyslu rozhodne australská vláda, a ne zahraniční orgán, který chce zrušit tisíce pracovních míst a zastavit export v hodnotě několika miliard dolarů,“ oznámil pak v reakci na vyslance OSN ve své odpovědi australský ministr pro zdroje a vodu Keith Pitt.

Australská konzervativní vláda totiž vyzdvihuje ekonomické výhody uhlí, včetně pracovních míst, která dle něj průmysl vytváří. A to přes to, že vyslanec Hart upozornil, že činí dvě procenta ze všech nabízených pracovních míst. Dle OSN si pokračováním v těžbě uhlí naopak Austrálie ublíží. Pokud se klimatická změna nezastaví, čeká totiž stát boj s čím dál intenzivnějšími potopami, suchy a vedry nebo požáry.

Vyslanec Hart však dodal, že by pracovníci v uhelných dolech museli být při případné změně průmyslu přiměřeně kompenzováni. V Austrálii se pak z uhlí vyrábí 60 procent tamní energie. Země přesto projevila zájem o to, dosáhnout do roku 2050 nulových emisí uhlíku. Podle serveru Daily Mail se k takovému cíli však premiér Scott Morrison zatím oficiálně nezavázal.

Doporučujeme

Soud smetl Trumpovu žalobu na Wall Street Journal

Federální soud na Floridě zamítl žalobu Donalda Trumpa za 10 miliard dolarů proti listu The Wall Street Journal a mediálnímu magnátovi Rupertu Murdochovi. Spor se týká článku o narozeninovém dopise pro Jeffreyho Epsteina, pod kterým mělo být Trumpovo jméno. Případ ale nekončí. Prezident dostal čas do 27. dubna, aby podal upravenou žalobu.

Kodak se snaží o návrat

Kodak se po letech úpadku znovu snaží postavit na nohy. Firma, která kdysi ztělesňovala fotografii samotnou, po bankrotu z roku 2012 hledá nový směr a opírá se přitom o film, tisk i chemickou výrobu. Ještě loni sama připustila, že její finanční situace vyvolává vážné pochybnosti o dalším fungování. Letos ale ukazuje první konkrétní známky obratu.

Bývalý CEO Binance popisuje pád i návrat v nové autobiografii

Changpeng Zhao, bývalý CEO kryptoburzy Binance, přichází s vlastním pohledem na události, které v posledních letech dominovaly médiím i regulatorním debatám. V nové knize popisuje cestu na vrchol i následný pád. Zároveň vysvětluje okolnosti, které vedly k jeho odchodu z čela firmy.

IBM zaplatí 17 milionů dolarů kvůli sporu o DEI

IBM se dohodlo s americkou vládou na vyrovnání ve výši 17,077 milionu dolarů. Spor se týkal obvinění, že firma u federálních zakázek porušovala pravidla proti diskriminaci a nesprávně popisovala své náborové a personální postupy. Jde o první urovnání v rámci iniciativy, kterou administrativa prezidenta Donalda Trumpa spustila proti údajným nezákonným praktikám schovávaným pod značku DEI.

Válka s Íránem zvedla americkou inflaci na 3,3 procenta

Březnová inflace ve Spojených státech zrychlila na 3,3 procenta a dostala se na nejvyšší úroveň za téměř dva roky. Hlavní příčinou byl prudký růst cen energií po válečném otřesu na ropném trhu. Úleva navíc nemusí přijít rychle. Zatímco benzin zdražil okamžitě, další dopady se teprve začínají přelévat do širší ekonomiky.

Léky na hubnutí rozhýbaly trh s oblečením

Rozmach léků typu GLP-1 začíná měnit i módní byznys. Miliony Američanů po nich hubnou, mění konfekční velikosti a znovu řeší, co mají nosit. Pro část obchodníků to může být nečekaný růstový impuls v době, kdy poptávka po oblečení jinak roste jen velmi pomalu.

Ztráta práce kvůli AI může lidi zasáhnout na dlouhé roky

Ztráta zaměstnání kvůli umělé inteligenci nemusí znamenat jen krátké období bez výplaty. Nová analýza upozorňuje, že následky mohou být mnohem hlubší a dlouhodobější. U části lidí se propíšou do příjmů, majetku i osobního života a mohou je brzdit ještě řadu let po ztrátě práce.

Anthropic drží nový model stranou kvůli riziku hackerských útoků

Anthropic zpřístupní svůj nový model Mythos Preview jen úzkému okruhu velkých technologických a bezpečnostních firem. Důvod je prostý. Model umí hledat slabiny v softwaru tak rychle a v takovém rozsahu, že by se po veřejném vypuštění mohl stát silnou zbraní pro hackery i špionážní služby.

Ropa po příměří s Íránem prudce zlevnila a akcie vystřelily vzhůru

Dohoda o dvoutýdenním příměří mezi USA, Izraelem a Íránem přinesla na trhy okamžitou úlevu. Ropa během jediného dne spadla pod 100 dolarů za barel, akcie po celém světě výrazně posílily a dolar oslabil. Euforii ale brzdí jedna zásadní nejistota. Není jasné, jak rychle se skutečně obnoví provoz v Hormuzském průlivu.

Pojišťovny dostanou z Medicare Advantage víc peněz

Americká vláda výrazně zvýší platby soukromým správcům plánů Medicare Advantage pro rok 2027. Finální sazba dopadla znatelně lépe, než se trh ještě na začátku roku obával, a akcie velkých zdravotních pojišťoven na to zareagovaly prudkým růstem.

Brazílie tlačí na farmáře, banky musí hlídat odlesňování kvůli úvěrům

Banky v Brazílii nově musí před schválením venkovských úvěrů kontrolovat, zda se farma neobjevuje v oficiální evidenci ploch s možným nelegálním odlesněním. Vláda tím přenáší část boje o Amazonii přímo do úvěrového procesu a sahá na peníze, bez kterých se velká část agrárního byznysu neobejde.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama