EkonomikaAustrálie přes varování OSN plánuje těžit uhlí i po roce 2030

Austrálie přes varování OSN plánuje těžit uhlí i po roce 2030

Reklama

Australská vláda oznámila, že neplánuje od těžby uhlí do roku 2030 odstoupit. Reagovala tím na pondělní varování vyslance Organizace spojených národů Selwina Harta. Na konferenci v Austrálii totiž přes video vzkaz upozornil, že pokud stát od těžby neodstoupí, způsobí tím ve své ekonomice obrovský zmatek. Dodal také, že jinak zemi vlivem globálního oteplování čekají silné bouřky, záplavy nebo požáry. Informovala o tom CNN a další servery.

Ministr pro zdroje a vodu Keith Pitt v reakci na pondělní kritiku pracovníka Organizace spojených národů (OSN) vyzdvihl ekonomické výhody těžby uhlí. Podle něj průmysl přímo zaměstnává přes 50 tisíc Australanů. Země navíc dle něj musí v budoucnu reagovat na zvyšující se poptávku uhlí v Číně, Indii nebo Jižní Koreji. Ve svém proslovu ale ani jedním slovem nezmínil klimatickou krizi, tedy důvod, proč Austrálii OSN varuje.

Klimatický vyslanec OSN Selwin Hart totiž přes video vzkaz na fóru Crawford Leadership v pondělí uvedl, že globální, a především to australské, ustupování od využívání uhlí je příliš pomalé. Nestačí dle něj na to, aby se svět „vyhnul globální klimatické katastrofě“. Upozornil proto právě na Austrálii, jelikož je po Číně druhým největším vývozcem uhlí na světě. Uvedl to server CNN.

Kritiku zmínil vyslanec také proto, že většina států světa v současnosti pracuje na tom, aby se těžby uhlí vzdala co nejdříve. Například OSN proto také vyzvala členské státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), aby se fosilních paliv vzdaly právě do roku 2030.

„Začíná být velice zřejmé, že dekarbonizace je nevyhnutelná a zároveň, že se jedná o největší komerční příležitost naší doby,“ popsal pak přechod k obnovitelným zdrojům energie vyslanec Hart. Podle něj je nyní svět na „kritické křižovatce uprostřed klimatické krize“.

Pokud se těžby uhlí Austrálie nevzdá, čeká ji klimatická pohroma, varuje OSN

„O budoucnosti tohoto kritického průmyslu rozhodne australská vláda, a ne zahraniční orgán, který chce zrušit tisíce pracovních míst a zastavit export v hodnotě několika miliard dolarů,“ oznámil pak v reakci na vyslance OSN ve své odpovědi australský ministr pro zdroje a vodu Keith Pitt.

Australská konzervativní vláda totiž vyzdvihuje ekonomické výhody uhlí, včetně pracovních míst, která dle něj průmysl vytváří. A to přes to, že vyslanec Hart upozornil, že činí dvě procenta ze všech nabízených pracovních míst. Dle OSN si pokračováním v těžbě uhlí naopak Austrálie ublíží. Pokud se klimatická změna nezastaví, čeká totiž stát boj s čím dál intenzivnějšími potopami, suchy a vedry nebo požáry.

Vyslanec Hart však dodal, že by pracovníci v uhelných dolech museli být při případné změně průmyslu přiměřeně kompenzováni. V Austrálii se pak z uhlí vyrábí 60 procent tamní energie. Země přesto projevila zájem o to, dosáhnout do roku 2050 nulových emisí uhlíku. Podle serveru Daily Mail se k takovému cíli však premiér Scott Morrison zatím oficiálně nezavázal.

Doporučujeme

Johnson & Johnson zaplatí 5,5 miliardy dolarů kvůli žalobám na dětský pudr

Společnost Johnson & Johnson uzavřela dohodu za 5,5 miliardy dolarů, která má ukončit většinu žalob spojených s jejími výrobky obsahujícími mastek. Desítky tisíc lidí tvrdí, že dětský pudr a další produkty firmy přispěly ke vzniku rakoviny vaječníků. Společnost takovou souvislost dlouhodobě odmítá.

Shein před vstupem na burzu vykázal čtvrtletní ztrátu. Důvodem jsou americká cla

Internetový prodejce módy Shein se v prvním čtvrtletí propadl do ztráty 99 milionů dolarů. Firmu zasáhlo zrušení celní výjimky pro levné zásilky do Spojených států, pomalejší růst i jednorázová účetní položka. Výsledky zveřejnila před plánovaným vstupem na hongkongskou burzu.

Mileniálové vracejí minivany do módy

Minivany, které řada řidičů dlouho považovala za nemodní rodinná auta, znovu získávají zákazníky. Jejich prodeje v Severní Americe vzrostly během roku 2025 přibližně o pětinu. Zájem táhnou mladé rodiny, starší páry i lidé, kteří auto využívají k práci.

Logistické firmy rozšiřují chlazené kapacity kvůli boomu léků GLP-1

Rostoucí poptávka po lécích GLP-1 mění logistický byznys. Přepravci a skladové firmy sypou miliony do chlazených skladů, speciálních přepravních režimů a technologií, které hlídají teplotu zásilek od výroby až k pacientovi. Z okrajové služby se stává jeden z nejrychleji rostoucích segmentů celého trhu.

Agent OpenAI unikl z testovacího prostředí a hackersky napadl firmu. Trvalo týden, než si toho všimli

Autonomní agent společnosti OpenAI se během bezpečnostního testu dostal mimo izolované prostředí a několik dní útočil na technologickou firmu Hugging Face. OpenAI podle dostupných informací dlouho netušila, že za incidentem stojí její vlastní systém. Případ znovu otevřel otázku, zda firmy dokážou udržet stále schopnější modely pod kontrolou.

Brazílie odmítla nová americká cla

Brazílie ostře odmítla nová cla, která Spojené státy zavedly kvůli údajným nedostatkům při potírání nucené práce. Opatření se týká Brazílie a dalších 59 obchodních partnerů. Brazilský vývoz do USA nově zatíží sazba 12,5 procenta.

USA uvalily novou vlnu cel na desítky zemí. Důvodem je údajná nucená práce

Spojené státy zavedly novou vlnu cel na dovoz z 60 zemí včetně Evropské unie, Číny nebo Británie. Administrativa Donalda Trumpa krok zdůvodňuje bojem proti nucené práci v dodavatelských řetězcích. Řada zemí ale toto vysvětlení odmítá a tvrdí, že jde hlavně o nový způsob, jak zachovat plošná dovozní cla.

Google sází na levnější AI. Nové Gemini modely mají snížit náklady firmám

Google rozšiřuje nabídku umělé inteligence o tři úspornější modely Gemini a připravuje vlastní čip, který by mohl výrazně zlevnit jejich provoz. Firma chce oslovit zákazníky cenou a efektivitou, zatímco její nejočekávanější model Gemini 3.5 Pro dál nabírá zpoždění.

Válka s Íránem stála Spojené státy už 37,5 miliardy dolarů

Americká válka s Íránem už podle Pentagonu stála 37,5 miliardy dolarů. Ministr obrany Pete Hegseth žádá Kongres o další desítky miliard a varuje, že bez nových peněz bude muset armáda omezit výcvik i údržbu techniky. Zákonodárci ale stále hlasitěji kritizují náklady konfliktu i nejasnou strategii Bílého domu.

USA uvalily nová 50% cla na některé kanadské výrobky

Spojené státy výrazně zpřísní obchodní vztahy s Kanadou. Prezident Donald Trump oznámil nové padesátiprocentní clo na širokou škálu kanadského zboží. Opatření začne platit za 30 dní a podle Bílého domu reaguje na údajně nerovné podmínky pro americké výrobce.

Soud zastavil obří spojení Paramount a Warner Bros. Ve hře je obchod za 110 miliard dolarů

Federální soud ve Spojených státech dočasně zabrzdil převzetí Warner Bros. Discovery společností Paramount Skydance. Transakce za 110 miliard dolarů měla vytvořit jednoho z největších hráčů světové zábavy, podle skupiny amerických států by však mohla oslabit konkurenci, zvýšit ceny a zasáhnout zaměstnance i diváky.

Méně cestujících, dražší palivo. Válka s Íránem srazila zisky Ryanairu

Ryanair doplatil na dražší palivo a slabší zájem o cestování. Zisk aerolinky mezi dubnem a červnem klesl o třetinu, protože konflikt s Íránem zvýšil ceny ropy a odradil část cestujících. Firma však zároveň očekává, že letenky budou i během hlavní letní sezony levnější než loni.

American Airlines chce dohnat náskok Delty a United

American Airlines se snaží zmenšit miliardový rozdíl v ziskovosti oproti hlavním americkým konkurentům. United Airlines loni vydělal přibližně o tři miliardy dolarů více, zatímco Delta Air Lines překonala American téměř o pět miliard. Vedení aerolinek proto připravuje širší změny zaměřené na spolehlivost provozu, prémiové služby, věrnostní program a dálkovou flotilu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama