EkonomikaAustrálie přes varování OSN plánuje těžit uhlí i po roce 2030

Austrálie přes varování OSN plánuje těžit uhlí i po roce 2030

Reklama

Australská vláda oznámila, že neplánuje od těžby uhlí do roku 2030 odstoupit. Reagovala tím na pondělní varování vyslance Organizace spojených národů Selwina Harta. Na konferenci v Austrálii totiž přes video vzkaz upozornil, že pokud stát od těžby neodstoupí, způsobí tím ve své ekonomice obrovský zmatek. Dodal také, že jinak zemi vlivem globálního oteplování čekají silné bouřky, záplavy nebo požáry. Informovala o tom CNN a další servery.

Ministr pro zdroje a vodu Keith Pitt v reakci na pondělní kritiku pracovníka Organizace spojených národů (OSN) vyzdvihl ekonomické výhody těžby uhlí. Podle něj průmysl přímo zaměstnává přes 50 tisíc Australanů. Země navíc dle něj musí v budoucnu reagovat na zvyšující se poptávku uhlí v Číně, Indii nebo Jižní Koreji. Ve svém proslovu ale ani jedním slovem nezmínil klimatickou krizi, tedy důvod, proč Austrálii OSN varuje.

Klimatický vyslanec OSN Selwin Hart totiž přes video vzkaz na fóru Crawford Leadership v pondělí uvedl, že globální, a především to australské, ustupování od využívání uhlí je příliš pomalé. Nestačí dle něj na to, aby se svět „vyhnul globální klimatické katastrofě“. Upozornil proto právě na Austrálii, jelikož je po Číně druhým největším vývozcem uhlí na světě. Uvedl to server CNN.

Kritiku zmínil vyslanec také proto, že většina států světa v současnosti pracuje na tom, aby se těžby uhlí vzdala co nejdříve. Například OSN proto také vyzvala členské státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), aby se fosilních paliv vzdaly právě do roku 2030.

„Začíná být velice zřejmé, že dekarbonizace je nevyhnutelná a zároveň, že se jedná o největší komerční příležitost naší doby,“ popsal pak přechod k obnovitelným zdrojům energie vyslanec Hart. Podle něj je nyní svět na „kritické křižovatce uprostřed klimatické krize“.

Pokud se těžby uhlí Austrálie nevzdá, čeká ji klimatická pohroma, varuje OSN

„O budoucnosti tohoto kritického průmyslu rozhodne australská vláda, a ne zahraniční orgán, který chce zrušit tisíce pracovních míst a zastavit export v hodnotě několika miliard dolarů,“ oznámil pak v reakci na vyslance OSN ve své odpovědi australský ministr pro zdroje a vodu Keith Pitt.

Australská konzervativní vláda totiž vyzdvihuje ekonomické výhody uhlí, včetně pracovních míst, která dle něj průmysl vytváří. A to přes to, že vyslanec Hart upozornil, že činí dvě procenta ze všech nabízených pracovních míst. Dle OSN si pokračováním v těžbě uhlí naopak Austrálie ublíží. Pokud se klimatická změna nezastaví, čeká totiž stát boj s čím dál intenzivnějšími potopami, suchy a vedry nebo požáry.

Vyslanec Hart však dodal, že by pracovníci v uhelných dolech museli být při případné změně průmyslu přiměřeně kompenzováni. V Austrálii se pak z uhlí vyrábí 60 procent tamní energie. Země přesto projevila zájem o to, dosáhnout do roku 2050 nulových emisí uhlíku. Podle serveru Daily Mail se k takovému cíli však premiér Scott Morrison zatím oficiálně nezavázal.

Doporučujeme

Renault investuje ve Francii přes 10 miliard eur

Automobilka Renault plánuje během příštích pěti let investovat ve Francii více než 10 miliard eur. Peníze chce využít především na další rozvoj elektromobility a výrobu dostupnějších vozů. Společnost zároveň očekává výrazný růst produkce ve svých francouzských závodech.

McDonald’s čelí žalobě kvůli cenám. Umělá inteligence měla rozhodovat, kolik zákazníci zaplatí

Big Mac může v jedné restauraci stát výrazně víc než o pár kilometrů dál a podle nové žaloby za tím není jen rozhodnutí místního provozovatele. McDonald’s čelí v USA hromadné žalobě kvůli systému, který pomocí umělé inteligence analyzuje miliony nákupů a doporučuje ceny jednotlivých položek. Firma obvinění odmítá a tvrdí, že konečné slovo mají vždy provozovatelé restaurací.

Bayer investuje 2,2 miliardy dolarů do nové továrny v USA

Německá farmaceutická skupina Bayer plánuje investovat 2,2 miliardy dolarů do nového výrobního areálu v americkém Ohiu. Projekt má společnosti pomoci rozšířit výrobu léčiv ve Spojených státech a přinese přibližně 600 stálých pracovních míst. Další stovky lidí zaměstná samotná výstavba.

G7 uvolní 100 milionů barelů ropy a nafty. Trump ustoupil od zákazu exportu

Země G7 sáhnou do nouzových zásob a pošlou na trh až 100 milionů barelů ropy a nafty. Chtějí tak zmírnit nedostatek paliv a srazit ceny, které prudce vzrostly kvůli válce na Blízkém východě. Dohoda zároveň odvrátila hrozbu Donalda Trumpa, že Spojené státy zastaví vývoz nafty.

SoftBank už do OpenAI vložil 64,6 miliardy dolarů. K AI přidává i digitální infrastrukturu

Japonský SoftBank dál výrazně zvyšuje svou sázku na umělou inteligenci. Do OpenAI už celkově investoval 64,6 miliardy dolarů a drží přibližně třináctiprocentní podíl. Současně dokončil převzetí společnosti DigitalBridge, která investuje do datových center, optických sítí a další digitální infrastruktury potřebné pro další rozvoj AI.

Wall Street vystřízlivěla z IPO horečky. Firmy odkládají vstup na burzu

Americký trh s primárními úpisy akcií po silném začátku roku výrazně zpomaluje. Několik firem v posledních týdnech odložilo nebo pozastavilo plánovaný vstup na burzu. Investoři jsou opatrnější kvůli vysokým oceněním, rostoucím výnosům dluhopisů i nejistotě kolem technologického a AI sektoru.

USA přidaly jen 29 tisíc pracovních míst. Slabá data poslala akcie vzhůru

Americký trh práce v září výrazně zpomalil. Ekonomika přidala jen 29 tisíc pracovních míst a míra nezaměstnanosti vzrostla na 4,2 procenta. Slabší čísla přitom pomohla americkým akciím. Investoři totiž začali méně sázet na to, že centrální banka Fed už v říjnu znovu zvýší úrokové sazby.

Toyota investuje 1,34 miliardy dolarů do výroby elektromobilů v Argentině

Japonská automobilka Toyota plánuje investovat 1,34 miliardy dolarů do rozšíření výroby v Argentině. V závodě ve městě Zárate chce vyrábět plně elektrický vůz, přičemž většina produkce má směřovat na zahraniční trhy.

Ryanair investuje 300 milionů dolarů do rozšíření provozu u Varšavy

Ryanair dál rozšiřuje své působení v Polsku. Na letišti Varšava-Modlin umístí pro zimní sezonu další tři letadla, do kterých podle společnosti investuje 300 milionů dolarů. Zároveň rozšíří nabídku spojů a očekává výrazný růst počtu cestujících.

Japonsko dvacetinásobně zdražilo žádost o trvalý pobyt. Bojí se imigrace

Japonsko výrazně zpřísnilo podmínky pro cizince, kteří chtějí v zemi získat trvalý pobyt. Poplatek za žádost vzrostl dvacetinásobně na 200 tisíc jenů, tedy zhruba 1 270 dolarů. Žadatelé zároveň musí splnit přísnější požadavky na příjem a důchodové zabezpečení a nově se bude posuzovat také znalost japonštiny.

Technologičtí lídři se s Trumpem dohodli na samoregulaci umělé inteligence

Donald Trump sezval do Bílého domu špičky amerického technologického průmyslu a představil dohodu, která má zvýšit bezpečnost umělé inteligence. Firmy se v ní zavázaly kontrolovat vlastní modely a spolupracovat s nezávislými auditory. Prezident dál odmítá výraznější zpomalování vývoje a sází především na samoregulaci technologických společností.

PepsiCo investuje v Kolumbii miliardu dolarů

Americká potravinářská společnost PepsiCo má během příštích pěti let investovat v Kolumbii jednu miliardu dolarů. Peníze mají směřovat především do rozšíření výroby, modernizace provozů a posílení distribuční sítě.

Luckin Coffee otevřela v Singapuru už 100 poboček

Čínský kavárenský řetězec Luckin Coffee pokračuje v rychlé zahraniční expanzi. V Singapuru otevřel svou 100. pobočku a podle místního vedení už síť ve skutečnosti čítá 103 provozoven. Do konce letošního roku mají přibýt další.

AMD koupí startup World Labs za 8,2 miliardy dolarů

Výrobce čipů AMD koupí za 8,2 miliardy dolarů startup World Labs, který založila jedna z průkopnic umělé inteligence Fei-Fei Li. Firma vyvíjí modely, které mají AI naučit lépe chápat trojrozměrný a fyzický svět. AMD si od akvizice slibuje také lepší pozici v souboji s Nvidií.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama