V první den prezidentství Donalda Trumpa se očekávaná cla na dovoz nedostavila. To přimělo mnohé spekulovat o budoucnosti obchodních vztahů USA. Odborníci varují, že hrozby cel stále přetrvávají. Kanadští představitelé mezitím vyjadřují úlevu a upozorňují na složitost a důsledky případných obchodních sporů.
Úvodní den Trumpova nástupu do funkce cla nepřinesl. Navzdory jeho předchozím slibům zavést značná cla na dovoz z různých zemí, včetně Kanady, Mexika a Číny, nepřijal žádná okamžitá opatření. Zpoždění ovšem neznamená, že jeho hrozby byly plané. Ekonomičtí experti upozorňují, že tato otázka zůstává nevyřešena.
Rachel Ziemba, odbornice na ekonomická a politická rizika, poznamenala: „Rozhodl se dnes neudělat na koleně krok, o kterém se pak dá vyjednávat.“ Trumpův přístup k celním opatřením podle ní nyní naznačuje spíše promyšlenější postupné zavádění.
Ve svém inauguračním projevu Trump potvrdil svůj závazek přezkoumat obchodní vztahy. Naznačil záměr zaměřit se na revizi obchodní dohody mezi USA, Mexikem a Kanadou. Ziemba poznamenala, že absence okamžitých cel „naznačuje, že se některým členům jeho týmu… mohlo podařit přimět ho k postupnému zavádění cel a zvážení strategie“. To může Trumpovi umožnit využít budoucí jednání, zejména pokud jde o obchodní sliby Číny v rámci předchozí dohody, které podle něj nebyly dostatečně splněny.
"Of all the executive orders [President Trump] will sign today there's not going to be anything on tariffs. There will be no day one tariffs," @business' White House Reporter @jendeben
— Bloomberg Live (@BloombergLive) January 20, 2025
⏯️ https://t.co/QW4ivMBcMX#BloombergHouse #WEF25 pic.twitter.com/D2EvOem0yq
Trump se chce zaměřit na výrobu energie
Výroba energie byla dalším ústředním bodem Trumpova prvního dne v úřadu. Oznámil plány na vyhlášení stavu nouze v oblasti energetiky a zdůraznil značné zásoby ropy a zemního plynu ve Spojených státech. „Amerika bude opět výrobním národem,“ prohlásil a naznačil tak pevné odhodlání využívat domácí zdroje energie.
Snaha o zvýšení těžby ropy a zemního plynu je překvapivá. Navzdory Bidenovým snahám o odklon od fosilních paliv dosáhla americká produkce energie v podmínkách globálního tlaku rekordních hodnot.
Součástí Trumpových plánů je také snaha o doplnění strategických rezerv, čímž by se zvrátily škrty provedené za Bidenovy administrativy, v jejichž důsledku byly rezervy nejnižší za poslední desetiletí. Naléhavost, která se týká americké produkce energie, souvisí s širšími obavami o národní bezpečnost. Dostupná a spolehlivá energie je považována za klíčovou pro ekonomickou stabilitu i mezinárodní postavení. Nejmenovaný představitel nové administrativy poznamenal, že „energie prostupuje každou jednotlivou částí naší ekonomiky“.
Kanada si opatrně oddechla
Reakce kanadských politiků po Trumpově inauguračním dni odrážejí opatrný optimismus. Kanadští představitelé vyjádřili úlevu, že nebyla zavedena rozsáhlá cla. Ministr financí Dominic LeBlanc kvitoval výsledek a prohlásil: „Pokud se rozhodnou blíže podívat na americko-kanadské vztahy, pokud jde o obchod, je to velmi dobrá věc.“ Podobně premiérka Danielle Smithová zdůraznila, že vyhnutí se clům by zachránilo „statisíce kanadských a amerických pracovních míst ve všech odvětvích“.
Navzdory pozitivním počátečním náznakům však nadále převládá nejistota. Kanadská velvyslankyně ve Washingtonu Kristen Hillmanová vyjádřila opatrnost a zmínila, že „nikdo nám nedává žádné záruky“. Jednání pokračují, vzájemná závislost amerického a kanadského hospodářství podtrhuje jejich význam pro další vývoj. Dopad Trumpovy politiky může významně ovlivnit hospodářskou budoucnost obou zemí.
