TechnologieKontroverze kolem zákazu spalovacích motorů po roce 2035 rozděluje Evropu a zvyšuje...

Kontroverze kolem zákazu spalovacích motorů po roce 2035 rozděluje Evropu a zvyšuje tlak na politiky

Reklama

O budoucnosti automobilového průmyslu se vedou zvýšené debaty v souvislosti se schváleným zákazem prodeje nových aut se spalovacím motorem po roce 2035. Toto opatření vyvolává silné emoce a rozděluje veřejnost i politickou scénu napříč evropskými státy, včetně Německa.

Odpor proti zákazu prodeje spalovacích motorů je stále hlasitější. Jeho hlas se nese zejména z Německa, kde se do popředí postavil Friedrich Merz, předseda největší opoziční koalice CDU/CSU. Na jedné ze svých předvolebních akcí prohlásil: „Zákaz spalovacích motorů musí být co nejdříve zrušen, protože dnes nemůžeme vědět, jaký druh mobility lze v budoucnu vyvinout skutečně ekologicky neutrálním a šetrným způsobem ke klimatu.“ Merz tímto výrokem upřímně zpochybňuje pevné limity stanovené na budoucnost automobilového průmyslu.

Friedrich Merz dále kritizoval Roberta Habecka ze strany Zelených, ministra hospodářství. Poukázal na potenciální škody způsobené zaměřením se na jednu jedinou technologii. „Nemáme ponětí o technologiích – ani on, ani já. Proto si dnes nesmíme troufat rozhodovat o tom, které technologie budou za deset, patnáct nebo dvacet let ty správné,“ uvedl Merz. Také zdůraznil potřebu flexibility a podpory různých technologií.

Proti jsou čeští čtenáři i někteří politici

Podle velké ankety Deníku.cz si osmdesát procent čtenářů myslí, že úplný zákaz spalovacích motorů nemá smysl. Podporují přechod na elektromobilitu postupně, než aby byl stanoven striktní termín do roku 2035. Zhruba 16 procent těchto čtenářů navrhuje prodloužení přechodného období na pozdější dobu. Anketa byla součástí projektu k výročí 20 let České republiky v Evropské unii a dotýkala se širších témat evropské integrace.

Tlak na změnu tohoto nařízení je cítit i na české politické scéně. Lídři kandidátek koalice Spolu a hnutí ANO pro evropské volby, Alexandr Vondra a Klára Dostálová, věří, že nový Evropský parlament by mohl zrušit zákaz výroby aut se spalovacími motory plánovaný na rok 2035. V televizi CNN Prima News Vondra již na konci března uvedl: „Když volby dopadnou dobře, mohli bychom pro to většinu najít.“ Dostálová s ním souhlasila a dodala: „Se zákazem spalovacích motorů se ještě musí něco dělat.“

Kritika se zaměřuje i na období českého předsednictví v EU a kdo nese odpovědnost za přijetí zákazu. Podle Kláry Dostálové to byla chyba současné vlády Petra Fialy, která nevyužila českého předsednictví k zastavení tohoto opatření. Alexandr Vondra však vinu vidí spíše u bývalého premiéra Andreje Babiše, který měl podle něj zákaz zablokovat v Evropské radě.

Témata tohoto druhu vyvolávají vášnivé diskuze i mezi občany. Zda se skutečně podaří zrušit či změnit přijaté nařízení, ukáže až čas. Jisté však je, že diskuse o budoucnosti automobilového průmyslu a jeho dopadu na životní prostředí budou pokračovat a s blížícími se eurovolbami hrají významnou roli v rozhodování voličů.

Doporučujeme

Soud smetl Trumpovu žalobu na Wall Street Journal

Federální soud na Floridě zamítl žalobu Donalda Trumpa za 10 miliard dolarů proti listu The Wall Street Journal a mediálnímu magnátovi Rupertu Murdochovi. Spor se týká článku o narozeninovém dopise pro Jeffreyho Epsteina, pod kterým mělo být Trumpovo jméno. Případ ale nekončí. Prezident dostal čas do 27. dubna, aby podal upravenou žalobu.

Kodak se snaží o návrat

Kodak se po letech úpadku znovu snaží postavit na nohy. Firma, která kdysi ztělesňovala fotografii samotnou, po bankrotu z roku 2012 hledá nový směr a opírá se přitom o film, tisk i chemickou výrobu. Ještě loni sama připustila, že její finanční situace vyvolává vážné pochybnosti o dalším fungování. Letos ale ukazuje první konkrétní známky obratu.

Bývalý CEO Binance popisuje pád i návrat v nové autobiografii

Changpeng Zhao, bývalý CEO kryptoburzy Binance, přichází s vlastním pohledem na události, které v posledních letech dominovaly médiím i regulatorním debatám. V nové knize popisuje cestu na vrchol i následný pád. Zároveň vysvětluje okolnosti, které vedly k jeho odchodu z čela firmy.

IBM zaplatí 17 milionů dolarů kvůli sporu o DEI

IBM se dohodlo s americkou vládou na vyrovnání ve výši 17,077 milionu dolarů. Spor se týkal obvinění, že firma u federálních zakázek porušovala pravidla proti diskriminaci a nesprávně popisovala své náborové a personální postupy. Jde o první urovnání v rámci iniciativy, kterou administrativa prezidenta Donalda Trumpa spustila proti údajným nezákonným praktikám schovávaným pod značku DEI.

Válka s Íránem zvedla americkou inflaci na 3,3 procenta

Březnová inflace ve Spojených státech zrychlila na 3,3 procenta a dostala se na nejvyšší úroveň za téměř dva roky. Hlavní příčinou byl prudký růst cen energií po válečném otřesu na ropném trhu. Úleva navíc nemusí přijít rychle. Zatímco benzin zdražil okamžitě, další dopady se teprve začínají přelévat do širší ekonomiky.

Léky na hubnutí rozhýbaly trh s oblečením

Rozmach léků typu GLP-1 začíná měnit i módní byznys. Miliony Američanů po nich hubnou, mění konfekční velikosti a znovu řeší, co mají nosit. Pro část obchodníků to může být nečekaný růstový impuls v době, kdy poptávka po oblečení jinak roste jen velmi pomalu.

Ztráta práce kvůli AI může lidi zasáhnout na dlouhé roky

Ztráta zaměstnání kvůli umělé inteligenci nemusí znamenat jen krátké období bez výplaty. Nová analýza upozorňuje, že následky mohou být mnohem hlubší a dlouhodobější. U části lidí se propíšou do příjmů, majetku i osobního života a mohou je brzdit ještě řadu let po ztrátě práce.

Anthropic drží nový model stranou kvůli riziku hackerských útoků

Anthropic zpřístupní svůj nový model Mythos Preview jen úzkému okruhu velkých technologických a bezpečnostních firem. Důvod je prostý. Model umí hledat slabiny v softwaru tak rychle a v takovém rozsahu, že by se po veřejném vypuštění mohl stát silnou zbraní pro hackery i špionážní služby.

Ropa po příměří s Íránem prudce zlevnila a akcie vystřelily vzhůru

Dohoda o dvoutýdenním příměří mezi USA, Izraelem a Íránem přinesla na trhy okamžitou úlevu. Ropa během jediného dne spadla pod 100 dolarů za barel, akcie po celém světě výrazně posílily a dolar oslabil. Euforii ale brzdí jedna zásadní nejistota. Není jasné, jak rychle se skutečně obnoví provoz v Hormuzském průlivu.

Pojišťovny dostanou z Medicare Advantage víc peněz

Americká vláda výrazně zvýší platby soukromým správcům plánů Medicare Advantage pro rok 2027. Finální sazba dopadla znatelně lépe, než se trh ještě na začátku roku obával, a akcie velkých zdravotních pojišťoven na to zareagovaly prudkým růstem.

Brazílie tlačí na farmáře, banky musí hlídat odlesňování kvůli úvěrům

Banky v Brazílii nově musí před schválením venkovských úvěrů kontrolovat, zda se farma neobjevuje v oficiální evidenci ploch s možným nelegálním odlesněním. Vláda tím přenáší část boje o Amazonii přímo do úvěrového procesu a sahá na peníze, bez kterých se velká část agrárního byznysu neobejde.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama