17.7 C
Czech
Sobota 14. března 2026
TechnologieKontroverze kolem zákazu spalovacích motorů po roce 2035 rozděluje Evropu a zvyšuje...

Kontroverze kolem zákazu spalovacích motorů po roce 2035 rozděluje Evropu a zvyšuje tlak na politiky

O budoucnosti automobilového průmyslu se vedou zvýšené debaty v souvislosti se schváleným zákazem prodeje nových aut se spalovacím motorem po roce 2035. Toto opatření vyvolává silné emoce a rozděluje veřejnost i politickou scénu napříč evropskými státy, včetně Německa.

Odpor proti zákazu prodeje spalovacích motorů je stále hlasitější. Jeho hlas se nese zejména z Německa, kde se do popředí postavil Friedrich Merz, předseda největší opoziční koalice CDU/CSU. Na jedné ze svých předvolebních akcí prohlásil: „Zákaz spalovacích motorů musí být co nejdříve zrušen, protože dnes nemůžeme vědět, jaký druh mobility lze v budoucnu vyvinout skutečně ekologicky neutrálním a šetrným způsobem ke klimatu.“ Merz tímto výrokem upřímně zpochybňuje pevné limity stanovené na budoucnost automobilového průmyslu.

Friedrich Merz dále kritizoval Roberta Habecka ze strany Zelených, ministra hospodářství. Poukázal na potenciální škody způsobené zaměřením se na jednu jedinou technologii. „Nemáme ponětí o technologiích – ani on, ani já. Proto si dnes nesmíme troufat rozhodovat o tom, které technologie budou za deset, patnáct nebo dvacet let ty správné,“ uvedl Merz. Také zdůraznil potřebu flexibility a podpory různých technologií.

Proti jsou čeští čtenáři i někteří politici

Podle velké ankety Deníku.cz si osmdesát procent čtenářů myslí, že úplný zákaz spalovacích motorů nemá smysl. Podporují přechod na elektromobilitu postupně, než aby byl stanoven striktní termín do roku 2035. Zhruba 16 procent těchto čtenářů navrhuje prodloužení přechodného období na pozdější dobu. Anketa byla součástí projektu k výročí 20 let České republiky v Evropské unii a dotýkala se širších témat evropské integrace.

Tlak na změnu tohoto nařízení je cítit i na české politické scéně. Lídři kandidátek koalice Spolu a hnutí ANO pro evropské volby, Alexandr Vondra a Klára Dostálová, věří, že nový Evropský parlament by mohl zrušit zákaz výroby aut se spalovacími motory plánovaný na rok 2035. V televizi CNN Prima News Vondra již na konci března uvedl: „Když volby dopadnou dobře, mohli bychom pro to většinu najít.“ Dostálová s ním souhlasila a dodala: „Se zákazem spalovacích motorů se ještě musí něco dělat.“

Kritika se zaměřuje i na období českého předsednictví v EU a kdo nese odpovědnost za přijetí zákazu. Podle Kláry Dostálové to byla chyba současné vlády Petra Fialy, která nevyužila českého předsednictví k zastavení tohoto opatření. Alexandr Vondra však vinu vidí spíše u bývalého premiéra Andreje Babiše, který měl podle něj zákaz zablokovat v Evropské radě.

Témata tohoto druhu vyvolávají vášnivé diskuze i mezi občany. Zda se skutečně podaří zrušit či změnit přijaté nařízení, ukáže až čas. Jisté však je, že diskuse o budoucnosti automobilového průmyslu a jeho dopadu na životní prostředí budou pokračovat a s blížícími se eurovolbami hrají významnou roli v rozhodování voličů.

Doporučujeme

Americkou filantropii dál táhne úzký okruh miliardářů

Padesát největších dárců ve Spojených státech poslalo loni na charitu 22,4 miliardy dolarů. Je to výrazný meziroční skok a zároveň další důkaz, že velké americké filantropii dál vládne úzký okruh mimořádně bohatých lidí.

„Trump se mýlí“. Evropa ostře kritizuje rozhodnutí USA uvolnit sankce vůči ruské ropě

Spojené státy dočasně uvolnily část sankcí na ruskou ropu, aby zmírnily napětí na světových energetických trzích. Krok má pomoci stabilizovat dodávky po výpadcích způsobených válkou na Blízkém východě. Rozhodnutí ale okamžitě vyvolalo kritiku evropských lídrů i Ukrajiny.

Zákazník žaluje řetězec Costco kvůli vrácení peněz ze zaplacených cel

Americký zákazník zažaloval řetězec Costco a požaduje, aby firma vrátila lidem peníze za vyšší ceny způsobené cly zavedenými administrativou Donalda Trumpa. Spor souvisí s nedávným rozhodnutím Nejvyššího soudu USA, který část těchto cel označil za nezákonnou.

Deutsche Bank chce rozšířit byznys v oblasti private credit

Deutsche Bank chce posílit svou pozici na rychle rostoucím trhu private credit. Německá banka plánuje rozšířit nabídku soukromých úvěrů, přestože investoři začínají upozorňovat na rostoucí rizika v tomto segmentu. Růst portfolia totiž provází otázky kolem kvality úvěrů i vývoje technologického sektoru.

Tesla získala licenci dodávat elektřinu ve Velké Británii

Tesla rozšiřuje své aktivity mimo automobilový průmysl. Společnost získala licenci dodávat elektřinu domácnostem i firmám ve Velké Británii. Firma tak vstupuje na další část energetického trhu a může se stát novým konkurentem zavedených dodavatelů.

Meta kupuje platformu Moltbook a posiluje boj o AI agenty

Meta rozšiřuje své aktivity v oblasti umělé inteligence. Společnost kupuje Moltbook, sociální platformu určenou pro autonomní AI agenty. Akvizice ukazuje, jak intenzivně technologické firmy soupeří o vývojáře a technologie, které mohou určovat další směr AI.

Live Nation se dohodla s americkou vládou v antimonopolním sporu

Promotér koncertů Live Nation uzavřel dohodu s americkým ministerstvem spravedlnosti v dlouho sledovaném antimonopolním sporu. Společnost, která vlastní i Ticketmaster, slíbila změny v prodeji vstupenek i ve spolupráci s koncertními místy. Dohoda má otevřít trh větší konkurenci a zmírnit kritiku, která firmu provází už několik let.

Válka s Íránem zdražuje dopravu i zboží

Válka na Blízkém východě začíná zasahovat globální obchod i ceny pro běžné zákazníky. Námořní doprava zdražuje a firmy už počítají s tím, že vyšší náklady přenesou na spotřebitele. Napětí zároveň komplikuje provoz na jedné z nejdůležitějších světových námořních tras.

Anthropic žaluje americkou vládu kvůli zařazení na černou listinu

Americká společnost Anthropic podala žalobu na vládu Spojených států poté, co Pentagon označil její technologii za bezpečnostní riziko. Spor vznikl kvůli pravidlům pro využití umělé inteligence v armádě. Výsledek může výrazně ovlivnit vztahy mezi technologickými firmami a státem.

Konflikt na Blízkém východě žene ceny ropy vzhůru a oslabuje světové burzy

Napětí na Blízkém východě začíná výrazně dopadat na světovou ekonomiku. Rychlý růst cen ropy otřásl finančními trhy a přinutil vlády i investory znovu řešit stabilitu globálních dodávek energie. Situace ukazuje, jak citlivé zůstávají světové trhy na vývoj v klíčových energetických regionech.

Manažerka OpenAI odešla kvůli dohodě s Pentagonem

Spolupráce OpenAI s americkým ministerstvem obrany vyvolala v technologickém světě ostré reakce. Krátce po oznámení dohody odešla jedna z vedoucích manažerek společnosti. Její rozhodnutí otevřelo širší debatu o tom, jakou roli by měla umělá inteligence hrát ve vojenských projektech.

Vinay Prasad končí na FDA

Jeden z nejviditelnějších a zároveň nejspornějších regulátorů amerického zdravotnictví opustí na konci dubna Úřad pro kontrolu potravin a léčiv. Vinay Prasad odchází po měsících sporů kolem schvalování vakcín, genových terapií a léků na vzácná onemocnění.

Dow má za sebou nejhorší týden za dlouhé měsíce

Americké akcie uzavřely týden výrazným poklesem. Trhy zasáhla kombinace prudce dražší ropy, zhoršení situace na Blízkém východě a slabších dat z amerického trhu práce. Nervozita se rychle přelila z Wall Street do Evropy i Asie a investoři ve velkém přepínali do obranného režimu.

Dvacet čtyři amerických států žaluje Trumpovu administrativu kvůli novým globálním clům

Dvaadvacet amerických států a dva guvernéři podali žalobu na administrativu prezidenta Donalda Trumpa. Napadají nové globální clo ve výši deset procent, které Bílý dům oznámil krátce po rozhodnutí Nejvyššího soudu. Podle žaloby prezident překročil své pravomoci a snaží se obejít rozhodnutí soudů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama