Svět je na pokraji recese s potenciálem poškodit rozvojové světové ekonomiky více než finanční krize v roce 2008 či pandemie nemoci covid-19 v roce 2020, stojí ve výroční zprávě Organizace spojených národů (OSN). Ta varuje před zpřísňováním měnové politiky a vyzývá ke změně v řešení vysoké inflace. Informovala o tom stanice CNBC a agentura Reuters.
Měnová a fiskální politika ve vyspělých ekonomikách, včetně zvyšování úrokových sazeb, může uvrhnout svět do globální recese a stagnace, stojí podle CNBC ve výroční zprávě Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD).
Globální recese podle dokumentu znamená potenciálně horší ekonomické důsledky, než jaké způsobila finanční krize v roce 2008 a pandemie nemoci covid-19 v roce 2020.
UN warns that the world is on the brink of recession, and developing nations will bear the brunt https://t.co/4kQZofxfe8
— CNBC (@CNBC) October 4, 2022
„Postiženy budou všechny regiony, ale poplašné zvony nejvíce zvoní pro rozvojové země, z nichž mnohé se blíží k neschopnosti splácet dluhy,“ stojí v prohlášení, které varuje před dalším zpřísňováním měnové politiky a zvyšováním úroků.
Centrální banky se podle UNCTAD nedívají na ekonomiku ze strany nabídky. „Musíme varovat, že můžeme být na pokraji politicky vyvolané globální recese,“ potvrdila generální tajemnice UNCTAD Rebeca Grynspan. „Stále máme čas. Nic není nevyhnutelné. Musíme změnit kurz,“ dodala.
Chce to jiný úhel pohledu
„Jakákoli víra, že centrální banky budou schopny snížit ceny vyššími úrokovými sazbami bez vyvolání recese je nerozvážným hazardem,“ odkazuje na znění zprávy Reuters.
Zvyšování úrokových sazeb používají centrální banky jako zbraň proti inflaci, vedlejším účinkem této metody je ovšem zpomalování ekonomik.
Kromě toho zvyšování úroků ve vyspělých ekonomikách postihuje nejzranitelnější státy. Například zvyšování úrokových sazeb americkým Federálním rezervním systémem (Fed) vede k oslabování ostatních měn vůči dolaru, což letos pocítilo 90 států.
Letošní zvyšování úrokových sazeb podle UNCTAD sníží budoucí odhadovaný příjem rozvojových ekonomik s výjimkou Číny o 360 miliard dolarů.
Podle UNCTAD východní a jihovýchodní Asii čeká pomalejší ekonomický růst než pět let před pandemií. Východní Asie letos zaznamená ekonomický růst o 3,3 procenta oproti 6,5 procenta minulý rok.
Tlak na region zvýší také drahé dovozy, slabší poptávka po exportu a zpomalení čínské ekonomiky kvůli drastickým pandemickým restrikcím.
V jižní a západní Asii zase roste dluhová tíseň. Ekonomika Srí Lanky suverénně selhala, v dluhové nouzi zůstává také Afghánistán, přičemž Pákistánu docházejí devizové rezervy a roste zadlužení.
Ve zprávě společnosti Capital Economics stojí, že tato situace je výsledkem snahy ve spěchu upravit úroky po letech nízkých sazeb. „Zaměření se pouze na přístup měnové politiky, bez řešení problémů na straně nabídky v oblasti obchodu, energetiky a potravinových trhů, skutečně může krizi životních nákladů prohloubit,“ uvádí dokument s tím, že měnová politika sama o sobě inflaci bezpečně snížit nemůže.
UNCTAD navíc ve zprávě doporučuje jednotlivým státům zaměřit se na zvyšování mezd a vytváření nových pracovních míst, plus investovat do hospodářské a sociální infrastruktury s cílem zvýšit zaměstnanost, produktivitu, energetickou efektivitu a snížit emise skleníkových plynů.
