Když chce někdo spokojeně žít, musí mít mimo jiných předpokladů k takovému životu i možnost někde bydlet. A to pochopitelně tak, jak mu to všestranně nejlépe vyhovuje.
Někomu tak stačí třeba i jenom vcelku malý pokojík, někdo chce mít tu menší a tu větší byt, někdo si žádá dům a někdo může chtít klidně i přímo učiněný palác. Někdo žije u rodičů, někdo možná i u přátel či známých, někdo si bydlení pronajímá a někdo kupuje do některé z forem vlastnictví.
A co z toho je nejideálnější? Pochopitelně nelze tvrdit, že jenom něco z toho uvedeného a nic jiného. Protože každý člověk má své představy, potřeby a požadavky, jimiž se liší od ostatních. Každopádně se dá ale směle tvrdit, že je – co se jistot týká – nejvýhodnější mít bydlení vlastní. Protože zde člověk neriskuje, že ho majitel nemovitosti vystěhuje, zde nehrozí přemrštěné a stále rostoucí nájmy, jež mohou člověku přerůst přes hlavu… Když člověku jeho nemovitost patří, může v ní prostě setrvat napořád a je tak ušetřen mnoha potenciálních nepříjemností a komplikací.
Ovšem takové soukromé bydlení se nepořizuje snadno. A to proto, že jsou ceny nemovitostí značně vysoké a neustále rostou. A to znamená nutnost šetřit po dlouhou řadu let, s tím, že by tu bylo i dost těch, kdo by si na svůj byt či dům nevydělali nikdy.
A aby měli běžní lidé na takové vlastní bydlení, je tu hypotéka na bydlení. Tedy půjčka, která je určena právě k tomu, aby si někdo, kdo na to právě nemá, svůj příbytek mohl koupit, s tím, že ho posléze postupně splatí.
Někdo si tak půjčí na ryze vlastní objekt, něčí předností se stane hypotéka na družstevní byt, a těm pracovitějším a schopnějším může přijít vhod třeba i hypotéka na rekonstrukci nějakého nedokonalého objektu nebo rovnou hypotéka na stavbu domu vlastního. Díky nebankovním hypotékám tak mohou našinci bydlet ve svém. A to je pro život náramně důležité.