Pákistán potřebuje po extrémních záplavách finanční pomoc. A potřebuje ji rychle, píše server BBC News. Země čelí kvůli válce na Ukrajině a pandemii covidu-19 rostoucímu dluhu i rekordní inflaci. Povodně způsobily podle prvotních odhadů škody ve výši 10 miliard dolarů, napsala agentura Reuters. Nyní je však místní úřady odhadují až na 40 miliard dolarů.
„Tato klimatická kalamita nemohla přijít v horší období,“ přiznala bývalá pákistánská velvyslankyně při OSN Maleeha Lodhi. Uvedla, že Pákistán se potýká s rostoucím dluhem i inflací. V zemi přitom docházejí devizové rezervy.
Záplavy, které vypukly v půli června, zničily domy, silnice, železnice, úrodu, živobytí a připravilo farmáře o dobytek, píše server BBC News.
Pakistan floods put pressure on faltering economyhttps://t.co/cTvOKDotNE
— VCP Newz (@VCPNewz) September 19, 2022
Agentura Reuters koncem minulého měsíce napsala, že Pákistán odhaduje škody způsobené povodněmi na 10 miliard dolarů. Čtvrtinu pákistánské ekonomiky však tvoří zasažené zemědělství. Místní úřady nyní odhadují škody až na 40 miliard dolarů.
Farmáři po celé zemi během záplav odhadem přišli o 800 000 kusů dobytka, klíčový zdroj potravy pro rodiny na venkově. Farmářům, jimž voda neodplavila pole a dobytek, nyní dochází krmivo pro hospodářská zvířata.
Podle pákistánské ministryně pro změnu klimatu Sherry Rehman záplavy zničily téměř 70 procent úrody cibule, kukuřice a rýže. Pákistán je čtvrtým největším světovým vývozcem rýže do Afriky a Číny.
Pákistán požádal o pomoc
Ohrožena je také produkce pšenice. Tu konzumuje v Pákistánu téměř každá domácnost. A to se děje uprostřed potravinové krize kvůli rozbitým dodavatelským řetězcům kvůli pandemii nemoci covid-19 a válce na Ukrajině.
Pákistán je rovněž velkým producentem bavlny, která se používá v tamním textilním průmyslu. Výrobci se musejí připravit na její nedostatek.
Úřady budou možná muset potraviny a suroviny pro průmysl rozvážet po celé zemi. Zahraniční rezervy však v zemi docházely již před touto krizí.
Inflace v Pákistánu už před povodněmi překročila 24 procent. Pákistánský ministr financí Miftah Ismail řekl, že země zajistila externí zdroje financování. Asijská rozvojová banka, Asijská infrastrukturní investiční banka a Světová banka zemi pošlou více než 4 miliardy dolarů.
Investovat do Pákistánu budou údajně také Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar.
Spolupráci přislíbil také Mezinárodní měnový fond (MMF), který schválil „záchranný balíček“. Klade si ovšem podmínky, jako je zvýšení daní v zemi a uplatnění úsporných opatření.