EkonomikaMoc se neradujte. Ekonomové varují před inflačním optimismem

Moc se neradujte. Ekonomové varují před inflačním optimismem

Reklama

Optimističtí ekonomové příští rok očekávají globální dezinflaci. Na druhé straně však podle CNBC stojí ekonomové varující před takzvanou „přechodnou inflací“. Inflace podle nich sice oproti aktuálním maximům opravdu klesne, stále však bude vykazovat volatilitu. Na úroveň před válkou na Ukrajině se proto nevrátí.

Globálními trhy rezonují v posledních týdnech zprávy, že inflace již dosáhla vrcholu a v roce 2023 začne prudce klesat. Ekonomové se rozdělili na dva tábory. První tábor zastává názor, že inflace příští rok viditelně zpomalí, druhý tábor varuje před efektem přechodné inflace.

Podle pařížské obchodní banky BNP Paribas lze očekávat historický pokles inflace ve všech regionech pod úrovně zaznamenané v roce 2022. Hlavní ekonom banky Paul Hollingsworth však investory varoval před přechodnou inflací. Potvrdil, že základní inflace zůstane příští rok na úrovních dřívějších standardů, proinflační rizika však zůstanou vysoká.

 „Velké výkyvy inflace zdůrazňují jeden z klíčových rysů změny globálního režimu, o němž se domníváme, že probíhá. Větší volatilita inflace,“ citovala stanice CNBC Hollingswortha. Navíc podle něj hrozí, že investoři extrapolují inflační trendy, které příští rok přijdou jako známka toho, že inflace se rychle vrací k normálním hodnotám.

Skeptický je také investiční ředitel Deutsche Bank Christian Nothing. „Když se podíváme na naše modely, myslíme si, že ano, existuje mírná recese, ale z hlediska inflace si myslíme, že existují sekundární efekty,“ řekl Nothing.

„Z našeho pohledu si myslíme, že inflace bude v příštím roce nižší, ale také vyšší ve srovnání s předchozími roky,“ prozradil Nothing. Inflace podle něj zůstane po určitou dobu vyšší a centrální banky tím pádem příliš snižovat úrokové sazby nebudou.

K inflaci může přispět i Čína

Hollingsworth zopakoval, že dezinflace by určitě neměla být považována za návrat k původním hodnotám, zvláště pak v sektoru služeb, v němž panují tlaky ohledně mezd.

Nejhorší situace ohledně platů panuje ve Spojeném království. Firmy jsou nuceny zvyšovat mzdy, aby si udržely zaměstnance či přilákaly novou pracovní sílu. Tím se však zvyšují jejich provozní náklady, což vede ke zvyšování cen produktů, služeb a inflační spirále. V zemi navíc po brexitu a covidu-19 volná pracovní síla v některých odvětvích chybí.

BNP Paribas také varuje před rozvolněním Číny. Zvýšení výroby a vývozu v zemi povede k silnější poptávce, a to stimuluje inflační tlaky. Pandemická situace v Číně je sice s 40 000 denními přírůstky pozitivních případů covidu-19 dramatická, oznámení úřadů o pokroku v proočkovanosti seniorů však vzbudilo u investorů naděje.

Dalšími přispěvateli k růstu inflace jsou dekorbanizace a deglobalizace. Tyto trendy posílené válkou na Ukrajině nejspíše podpoří střednědobé inflační tlaky, očekává Hollingsworth. Domnívá se, že velké inflační výkyvy se budou projevovat v průběhu příštího jednoho až dvou let.

„Samozřejmě si myslíme, že volatilita inflace ze současných extrémů pravděpodobně klesne,“ uklidňuje Hollingsworth. „Neočekáváme však, že se vrátí na úroveň velké umírněnosti,“ dodal závěrem.

Doporučujeme

Kosmetika objevila longevity. Lancôme a další značky sází na prevenci stárnutí pleti

Kosmetický průmysl našel nové zaklínadlo. Místo slov o boji proti vráskám stále častěji mluví o dlouhověkosti pleti. Velké značky tím chtějí zákazníkům prodat jiný příběh: nejde prý o snahu vypadat mladší, ale o péči, která má udržet pokožku zdravou co nejdéle.

Umělá inteligence míří na golfová hřiště i do výbavy hráčů

Golf už dávno není jen sport tichých kluboven, naleštěných holí a dlouhých víkendů na greenu. Po pandemii nabral novou sílu, přilákal miliony hráčů a zároveň otevřel prostor pro technologie, které by ještě nedávno působily skoro nepatřičně. Teď se do hry stále výrazněji tlačí umělá inteligence.

Trump ve Wisconsinu slíbil farmářům pomoc s náklady i obchodem

Donald Trump se ve Wisconsinu obrátil přímo na farmáře a slíbil, že jejich problémy zůstávají jednou z priorit jeho administrativy. Na kulatém stole u Chippewa Falls mluvil o drahých vstupech, cenách paliv, nedostatku pracovníků, obchodu, imigraci i válce v Íránu. Do zemědělského státu přijel v době, kdy se už rozbíhá politický boj před volbami do Kongresu.

Johnson & Johnson uspěl u soudu v případu rakoviny spojované s dětským pudrem

Americký soud zamítl žalobu rodin tří žen, které spojovaly rakovinu vaječníků s používáním dětského pudru od Johnson & Johnson. Verdikt znamená další dílčí vítězství firmy v jednom z největších sporů o zdravotní dopady kosmetických výrobků. Zároveň ale tisíce podobných žalob pokračují dál.

Boeing spustí novou linku pro 737 Max v červenci

Boeing chce znovu zrychlit výrobu svého nejdůležitějšího letadla. Novou finální montážní linku pro 737 Max v Everettu ve státě Washington spustí 6. července. Šéf firmy Kelly Ortberg uvedl, že první letoun se na ni dostane zhruba měsíc předem plánovaného startu výroby.

Trump posílá 700 milionů dolarů do oživení uhelného průmyslu

Americký prezident Donald Trump znovu vsadil na uhlí. Pomocí mimořádných pravomocí chce investovat stovky milionů dolarů do odvětví, které v posledních letech ustupuje levnějším zdrojům energie. Krok vyvolal podporu průmyslu i ostrou kritiku ekologických organizací.

Nissan může v Británii vyrábět auta pro čínskou Chery

Britský automobilový průmysl může získat výraznou posilu. Nissan jedná s čínskou automobilkou Chery o výrobě jejích vozů v Sunderlandu. Pokud se plán podaří dotáhnout, půjde o významný krok pro Chery, Nissan i celý britský trh s auty.

Největší vstup na burzu v historii. Společnost SpaceX stanovila cenu akcií

Společnost SpaceX zveřejnila cenu svých akcií ještě před zahájením investorského turné a znovu překvapila finanční trhy. Firma Elona Muska chce získat rekordních 75 miliard dolarů a při vstupu na burzu by její hodnota mohla vystoupat až na 1,75 bilionu dolarů.

Kanada chce prodloužit severoamerickou obchodní dohodu o dalších 16 let

Kanada oficiálně požádala Spojené státy a Mexiko o prodloužení severoamerické obchodní dohody USMCA o dalších 16 let. Stalo se tak jen několik týdnů před plánovaným přezkumem smlouvy, který začne v červenci. Ottawa tvrdí, že dohoda přináší výhody všem třem zemím a posiluje konkurenceschopnost celého regionu.

Alphabet chce získat 80 miliard dolarů na rozvoj umělé inteligence

Závod o umělou inteligenci vstupuje do nové fáze. Alphabet, mateřská společnost Googlu, chce získat až 80 miliard dolarů na další rozvoj AI infrastruktury. Plán ukazuje, že i největší technologické firmy začínají kvůli umělé inteligenci hledat nové zdroje financování.

Anthropic míří na burzu a předbíhá OpenAI

Společnost Anthropic, která stojí za chatbotem Claude, podala žádost o vstup na americkou burzu. Firma tak získala náskok před konkurentem OpenAI a vstupuje do boje o to, kdo určí pravidla pro oceňování největších hráčů v oblasti umělé inteligence.

USA zpřísňují pravidla pro vývoz čipů Nvidia a AMD

Spojené státy uzavírají mezeru v exportních pravidlech, která podle amerických úřadů mohla umožnit dodávky nejvyspělejších čipů Nvidia a AMD čínským firmám mimo území Číny. Nové pokyny rozšiřují licenční povinnost i na zahraniční pobočky společností se sídlem v Číně.

Rajčata v USA a Kanadě prudce zdražila

Rajčata se v Severní Americe stala novým symbolem drahých potravin. V USA jejich cena meziročně vzrostla zhruba o 40 procent, víc než u většiny dalších sledovaných potravin. V Kanadě zdražila v dubnu o 21 procent a překonala i kávu nebo hovězí maso. Z běžné položky v nákupním košíku se tak stal další důvod k podrážděnému pohledu na účtenku.

První elektromobil Ferrari rozdělil fanoušky i investory

Ferrari ukázalo svůj první plně elektrický vůz a místo hladkého triumfu přišla ostrá debata. Model Luce má značku posunout do nové éry, jenže část fanoušků vidí spíš odklon od všeho, co si s Ferrari spojuje. Auto má pět míst, tichý elektrický pohon, oblý modrý design a cenu, která z něj dál dělá hračku pro velmi bohaté.

Válka s Íránem zdražila Američanům energie o stovky dolarů

Americké domácnosti platí za dražší energie výrazně víc než před začátkem války s Íránem. Podle analýzy Moody’s Analytics vyšel růst cen paliv průměrnou domácnost už na zhruba 450 dolarů. Celkově tak spotřebitelé zaplatili navíc téměř 60 miliard dolarů. Největší část dopadu připadá na benzin, naftu a dražší letecké palivo.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama