Ceny pšenice na světových trzích prudce vzrostly poté, co Rusko prohlásilo, že bude s loděmi mířícími do ukrajinských přístavů zacházet jako s potenciálními vojenskými cíli. Informovala o tom agentura Reuters či server BBC.
Moskva v pondělí odstoupila od dohody OSN, která zajišťovala bezpečný průchod pro zásilky obilí přes Černé moře. Poslední tři noci Rusko bombardovalo ukrajinská obilná zařízení v Oděse a dalších městech.
Wheat prices soar after Russia warns ships heading for Ukraine would be treated as potential military targets https://t.co/Epo773pbQZ
— BBC News (World) (@BBCWorld) July 20, 2023
Moskva také varovala, že od čtvrtka budou „vlajkové státy lodí… považovány za zapojené do ukrajinského konfliktu na straně kyjevského režimu“. Mluvčí Bílého domu Adam Hodge naznačil, že Rusko plánuje zasáhnout civilní lodě a obvinit Ukrajinu.
„Věříme, že jde o koordinované úsilí ospravedlnit jakékoli útoky proti civilním lodím v Černém moři a svalit vinu za tyto útoky na Ukrajinu,“ řekl podle agentury Reuters.
„Kromě tohoto koordinovaného úsilí v Černém moři jsme již pozorovali, že Rusko 18. a 19. července zamířilo raketami a drony na ukrajinské přístavy pro vývoz obilí v Oděse, což vedlo ke zničení zemědělské infrastruktury a 60 000 tun obilí,“ dodal.
Mezitím v podobném varování Ukrajina uvedla, že lodě mířící do ruských nebo okupovaných přístavů v Černém moři by mohly být považovány za přepravu vojenského nákladu.
Nejen obilných potravin, hrozí také nárůst cen masa
Ceny pšenice na evropské burze ve středu stouply oproti předchozímu dni o 8,2 % na 253,75 eur za tunu, zatímco ceny kukuřice vzrostly o 5,4 %, uvádí BBC.
Americké futures na pšenici vyskočily o 8,5 %, což je jejich nejvyšší denní nárůst od doby těsně po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022.
Ceny v obchodech se nezvýší okamžitě, jakmile ceny na trhu začnou růst. Pokud však přerušení dodávek povede k delšímu období vyšších cen, projeví se to v následujících měsících po celém světě.
Prudký nárůst cen obilí po rozsáhlé ruské invazi na Ukrajinu v loňském roce vedl ke zvýšení cen – nejen u potravin na bázi obilí, ale také u masa a drůbeže, protože zvířata jsou často krmena obilím.
Nejvíce budou pravděpodobně postiženy země, které jsou nejvíce závislé na dodávkách z Ukrajiny. Před válkou Libanon dostával téměř tři čtvrtiny obilí z Ukrajiny, zatímco Pákistán, Libye a Etiopie jsou také velmi závislé.
Více jak polovina dodaného nákladu přes Černé moře byla kukuřice
Prezident Vladimir Putin dříve řekl, že se k mezinárodní dohodě o obilí okamžitě vrátí, pokud budou splněny jeho požadavky. Patří mezi ně zrušení sankcí za prodej ruského obilí a hnojiv a opětovné připojení ruské zemědělské banky ke globálnímu platebnímu systému.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko, že se záměrně zaměřuje na infrastrukturu pro vývoz obilí a vystavuje ohrožené země riziku.
Černomořská dohoda o obilí umožnila Světovému potravinovému programu OSN poslat více než 725 000 tun pšenice z Ukrajiny do zemí, které čelí akutnímu hladu, včetně Etiopie, Jemenu a Afghánistánu.
Více než polovina celkového obilí dodaného v rámci dohody však byla kukuřice. Z téměř 33 milionů vyvezených tun šlo největší množství do Číny (8 milionů tun), dále Španělska (6 milionů tun) a Turecka (3,2 milionů tun), ukazují údaje OSN. Kukuřice se kromě lidské spotřeby používá jako biopalivo a krmivo pro zvířata.
Hrozí hlad a další vlny migrace
Možnosti Ukrajiny pro vývoz obilí po železnici jsou také velmi omezené. Kapacita železnice je menší než objem přepravy. Navíc několik zemí EU ve východní Evropě blokuje ukrajinské obilí, aby ochránily své vlastní farmáře.
Část ukrajinského obilí se nyní může přepravovat přes Dunaj skrze rumunské teritoriální vody, i když objemy budou pravděpodobně opět relativně malé.
Ukrajinský poslanec Oleksiy Goncharenko vyzval Spojené království, USA, Francii a Turecko, aby chránily lodě s obilím pomocí vojenských konvojů a poskytly Oděse protivzdušnou obranu.
„Putin má zjevně cíl narušit potravinovou bezpečnost a způsobit nárůst světových cen potravin. To ve vyspělých zemích povede k inflaci, ale v rozvojových zemích to povede k sociální destabilizaci, hladu a novým vlnám migrace.“
