Evropská unie (EU) se dohodla na zastropování cen zemního plynu, uvádí BBC. S tímto krokem nakonec souhlasil i jeho největší odpůrce, Německo. Kreml to označil za nepřijatelný útok na tržní ceny, píše agentura Reuters.
Členské státy EU se dohodly na zastropování cen plynu na maximální ceně 180 euro za megawatthodinu ve snaze ulevit zatíženým domácnostem, uvedla britská televize BBC.
„Opět jsme dokázali, že EU je jednotná a nikomu nedovolí používat energii jako zbraň,“ prohlásil český ministr průmyslu a obchodu Jozef Sikela, který se jednání zúčastni. Potvrdil, že tento krok ochrání občany před dalším růstem cen energií.
EU nations agree gas price cap to shield consumers https://t.co/rCVXaOsSeD
— BBC News (World) (@BBCWorld) December 19, 2022
Ceny zemního plynu a elektřiny stouply po březnovém vpádu ruských invazních vojsk na Ukrajinu. Evropa hledá od začátku války způsoby, jak se zbavit závislosti na Rusku, které zásobilo Evropu 40 procent ropy.
Kreml a jeho Gazprom čelili kritice evropských lídrů, že používali plyn jako zbraň a páku k politického vydírání. Ruský ropný gigant totiž utahoval množství plynu dodávaného do Německa plynovodem Nord Stream 1.
Konfrontace Kremlu a Evropy se týkala údajných technických závad na plynovodu. Rusko tvrdilo, že nemůže kvůli sankcím Západu převzít od Německa turbínu, která procházela servisními pracemi v Kanadě.
Kreml se na Západ opět mračí
Režim ruského prezidenta Vladimira Putina však nakonec energetickou válku prohrál. Evropa dostatečně naplnila zásobníky plynu, včetně zkapalnělého plynu (LNG). Ceny energií ovšem zůstaly vysoké.
Mluvčí Kremlu Dimitri Peskov označil zastropování ceny zemního plynu za nepřijatelné. Uvedl, že se jedná o útok na tržní ceny, napsala agentura Reuters. Evropská rada uvedla, že tohle opatření je dočasné a potrvá rok.
Cenový strop se aktivuje poté, co ceny plynu dosáhnou na burze ve třech dnech po sobě nad hodnotu 180 eur za megawatthodinu. Také musí být vyšší o 35 eur než průměrná světová cena LNG.
Se zastropováním na 200 eur za megawatthodinu, maximální cenou navrhnutou minulý týden, nesouhlasilo Německo, Rakousko a Dánsko kvůli možné nervozitě mezi dodavateli LNG. Následně se mělo jednat o zastropování cen na 180 eur za megawatthodinu.
