Energetika

Mezinárodní energetická agentura přehodnotila svůj výhled. Namísto rychlého ústupu od fosilních paliv nyní očekává, že poptávka po ropě a plynu poroste až do roku 2050. Hlavním motorem zůstává technologický rozvoj, energetická jistota států a pomalý pokrok v klimatických opatřeních.

OPEC+ oznámil, že od listopadu zvýší produkci ropy o 137 tisíc barelů denně. Jde o stejný přírůstek, jaký schválil i v říjnu. Skupina tak pokračuje v opatrné strategii, přestože na trhu sílí obavy z přebytku nabídky.

OPEC+ se rozhodl od října znovu navýšit produkci ropy. Osm členských zemí, včetně Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, zvýší kvóty dohromady o 137 tisíc barelů denně. Skutečný přírůstek ale může být nižší, protože většina producentů už jede na hranici kapacit. Reálný nárůst tak podle odhadů může činit jen kolem 60 tisíc barelů.

Akcie BP ve středu vyskočily o více než 10 procent, když se objevily zprávy o možném spojení s konkurenčním Shellem. Jenže Shell následně spekulace rázně popřel. V prohlášení uvedl, že „žádná jednání neprobíhají“ a že jde jen o další tržní dohady.

Guvernérka státu New York Kathy Hochul ohlásila ambiciózní plán. Po několika dekádách chce ve státě postavit novou jadernou elektrárnu. Má jít o klíčový krok k zajištění čisté a stabilní energie pro budoucnost, která se neobejde bez robustního napájení — ať už půjde o rozvoj AI, polovodičů nebo těžkého průmyslu. Projekt má řídit státní energetická společnost NYPA a počítá se s výkonem nejméně jeden gigawatt.

Napětí mezi Íránem a Izraelem Číně narušuje ropné dodávky a připomíná, že nemá v oblasti tak pevnou pozici, jak by si přála.

Meta podepsala smlouvu, která jí na dvě dekády zajistí dodávky jaderné energie z elektrárny Clinton v americkém Illinois. Získá tím čistou energii potřebnou pro stále rostoucí výkon svých datových center a rozvoj umělé inteligence.

Ceny ropy v pondělí ráno vyskočily o více než dolar za barel, přestože OPEC+ o víkendu oznámil další navýšení těžby. Žádné překvapení se ale nekonalo – jde o třetí měsíční přírůstek ve stejném tempu a trhy už ho měly dávno započítaný.

Japonská vláda představila transformační energetickou politiku, jejímž cílem je výrazně zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie a zároveň oživit jadernou energetiku. Důvodem je snaha uspokojit rostoucí poptávku, zejména ze strany odvětví umělé inteligence.

Nedávné rozhodnutí nizozemského odvolacího soudu vyvolalo debatu o tom, jak by ropné společnosti jako Shell měly vyvažovat své obchodní praktiky se závazky v oblasti klimatu. Soud sice uznal povinnost společnosti Shell snižovat emise uhlíku, ale odmítl konkrétní cíle snižování emisí s odkazem na obavy ohledně praktické účinnosti a odpovědnosti vlády.

Přední technologické firmy, jako je Amazon, Google a Microsoft, v rámci rozhodného obratu směrem k udržitelné energii investují velké prostředky do jaderné energie.

V době, kdy se globální trh s ropou potýká s nejistotou, Saúdská Arábie hrozí, že pokud členové OPEC+ nedodrží těžební kvóty, dojde ke zvýšení produkce ropy.

Česká republika získala od Evropské komise schválení pro významný program státní podpory zaměřený na modernizaci energetických zdrojů. S celkovým rozpočtem 3,2 miliardy eur (75 miliard korun) se plánuje podpora nových a modernizovaných elektráren umožňujících kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.

Akcionáři společnosti Shell schválili nový plán energetické transformace společnosti, který obsahuje mírnější cíle v oblasti emisí uhlíku. Zároveň odmítli usnesení, které by vyžadovalo, aby ropný a plynárenský gigant sladil své cíle s cíli Pařížské dohody o klimatu.

V posledním licenčním kole v Iráku dominovaly čínské společnosti v nabídkovém řízení na projekty průzkumu těžby ropy a zemního plynu. Ministr ropného průmyslu této blízkovýchodní země potvrdil, že čínské firmy získaly čtyři nabídky a předčily tak ostatní mezinárodní konkurenty.

Ruský státem kontrolovaný plynárenský gigant vykázal v roce 2023 ohromující ztrátu 5,5 miliardy liber, což představuje první čistou roční ztrátu od roku 1999. Tento výrazný propad přichází v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, která vedla k drastickému snížení prodeje plynu.

Saúdskoarabský ropný gigant, společnost Aramco, vykázala za rok 2023 zisk ve výši 121 miliard dolarů. Jde o výrazný pokles oproti rekordnímu zisku 161 miliard dolarů v roce 2022. Podle prohlášení společnosti je pokles zisku způsoben především nižšími cenami energií a snížením objemů prodeje.

Skotské ropné a plynárenské společnosti jsou v rozpočtu britského ministra financí Jeremy Hunta těmi poraženými. Oznámil, že prodloužil neočekávanou daň z jejich zisků o dalších 12 měsíců.

Vlastník společnosti British Gas, Centrica, čelí odporu poté, co oznámil desetinásobný nárůst zisku ze 72 milionů liber v roce 2022 na 750 milionů liber v roce 2023. Tento výrazný nárůst společnost přičítá rozhodnutí regulačního úřadu Ofgem zvýšit cenový strop.

Energetický gigant ČEZ a soukromá investiční skupina CVC Capital se připravují na podání konkurenčních nabídek na českou plynárenskou distribuční síť GasNet.